Vozový park záchranářů kraj třetím rokem po sobě obnovuje. V roce 2013 koupil devět sanitek, loni sedm, letos 24. Záchranáři teď mají podle Repka k dispozici 92 sanitních vozů. „Vozidla jsou vybavena zařízením, které umožní také využití výpočetní techniky při zpracování zdravotnické dokumentace,“ uvedla mluvčí kraje Markéta Flochová. Náklady na koupi sanitek byly téměř 50 milionů korun včetně DPH. V ceně není vybavení zdravotnickými přístroji.
Nové sanitky začnou do konce roku sloužit na výjezdových základnách na Děčínsku, v Ústí, na Litoměřicku, v Teplicích, Mostě, Lounech a na Chomutovsku.
Záchranná služba v Ústeckém kraji vyjíždí z 21 základen a za celý loňský rok absolvovala 80.000 výjezdů. V kraji funguje také letecká rychlá lékařská pomoc.
Novinkou v letošní zimě je to, že záchranáři z Česka a Saska mohou v případě potřeby vyjíždět na opačnou stranu hranice. Spolupráce má zajistit především rychlejší zásahy u lyžařů v Krušných horách. Dohoda mezi Saskem a Karlovarským, Ústeckým a Libereckým krajem, která pokryje celých 454 kilometrů česko-saské hranice, je výsledkem desetileté práce.
V Ústeckém kraji slouží záchranářům od února moderní zázemí s novou technikou v Děčíně. Stavba výjezdové stanice, která obsluhuje spádovou oblast se zhruba 60.000 obyvateli, stála 20,8 milionu korun. Nové stanoviště vzniká v Roudnici nad Labem na Litoměřicku, stavbu dalšího kraj plánuje také v Lovosicích na Litoměřicku.
V rámci projektu zlepšení technologického vybavení záchranné služby kraj koupil moderní zdravotnické přístroje. Jde o monitory životních funkcí s možností defibrilace, transportní ventilátory a přístroje pro nepřímou masáž srdce.
„Limitujícím faktorem přetrvává nedostatek zdravotnického personálu, hlavně lékařů, pramenící z neatraktivnosti oboru,“ uvedl již dříve ředitel záchranky Ilja Deyl. Podle něj to pramení hlavně z toho, že na jedné straně jsou vysoká míra zodpovědnosti, vysoké požadavky na odbornost, psychická i fyzická náročnost a na druhé straně nedostatečná právní ochrana, nedostatečné finanční ohodnocení či nízký společenský kredit.