Nebývalo obvyklé, aby v čele záchranky byl inženýr. Nepostrádáte přece jenom v této funkci medicínské znalosti?
Být v čele firmy je hlavně manažerská funkce, která zahrnuje především vytváření podmínek pro ekonomické, organizační a personální fungování organizace jako celku. Sedmdesát procent našich nákladů pokrývají příspěvky zřizovatele, zbytek platby od pojišťoven. Kromě toho zdravotnické záležitosti má na starosti náměstek pro zdravotnické činnosti.
Před nástupem do funkce jste měl jistě své představy. Liší se od skutečnosti?
Rok a půl jsem pracoval na záchrance jako náměstek zodpovědný za ekonomickou a technickou oblast. Věděl jsem tedy, co mě čeká. Mým úkolem je zlepšit podmínky pro práci lékařů a zdravotnického personálu i jejich zázemí. Chci, aby se zvýšila kvalita vybavení a vyjednala také vyšší hodnota bodu. A samozřejmě musíme výjezdovými místy pokrýt území kraje tak, aby všude zůstala dojezdová vzdálenost patnáct minut. Mrzí mě, že se v Evropské unii na zdravotnictví trochu zapomíná a není příliš mnoho možností žádat o peníze z evropských fondů.
Nic takového neexistuje?
Objevil jsem konkrétní grantový program ze Společného regionálního operačního programu, ale zatím nevím, na co by se peníze směly využít. Zda na zdravotnické vybavení, rekonstrukci budov či nákup nových sanitek. Pak teprve můžeme projekt zpracovat a o peníze požádat.
Překvapilo vás něco v nové funkci?
Překvapilo. Nemile to, že velké firmy věnují obrovské peníze hlavně na sport, ale zdravotnictví opomíjejí. Naopak malé firmy si občas vzpomenou.
Potýká se stále záchranka s nedostatkem lékařů?
Ano, ale tento problém mají všechny záchranky, protože lékaři na trhu práce nejsou. Platí pro ně přísné požadavky na vzdělání. Naše zdravotnická záchranná služba má 375 zaměstnanců, z toho 45 lékařů. Do plného stavu chybí 30 procent lékařů.
Lékaři mají povoleno ročně čtyři sta přesčasových hodin, takže je zřejmě vyčerpáte.
Ano, ale je začátek roku, takže zatím čerpáme ze stanoveného limitu. Pak se uvidí.
Napadání lékařů záchranky není žádnou výjimkou. Proto kdysi chodili na kurzy sebeobrany. Učí se bránit i dnes?
Žádné kurzy doktoři nenavštěvují, ale nám by spíš pomohla změna legislativy, podle níž by napadení lékaře bylo považováno za útok na veřejného činitele. Jsme totiž součástí integrovaného záchranného systému stejně jako policisté a hasiči.
Záchranka sídlí v pronajatých prostorách Fakultní nemocnice Plzeň, proto se před lety uvažovalo o jejím přestěhování. Jaká je situace dnes?
Zatím zůstáváme v podnájmu, ale domluvili jsme se s ředitelkou nemocnice Jaroslavou Kunovou na převodu budovy do našeho vlastnictví. Až budou za námi všechny možné úřednické záležitosti, pak už bychom mohli investovat do oprav, protože například do objektu zatéká, potřebuje upravit plocha před garáží a zrekonstruovat sociální zázemí.
Jaký je vozový park záchranky?
Máme devadesát aut a ročně se nám daří vyměnit pět sanitních vozů. Jeden vyjde na 1,8 milionu korun včetně vybavení. Životnost je čtyři pět let. Ale na druhou stranu máme ve velmi dobrém technickém stavu dvanáct let starý vůz.
Dispečink byl ve svých počátcích chloubou, po letech zastaral. Uvažujete o jeho modernizaci?
Máme za sebou první etapu rekonstrukce tohoto pracoviště. V září loňského roku jsme přešli na nový software a nyní připravujeme druhou etapu. Výsledkem bude vybavení dispečinku i vozidel systémem GPS. Znamená to, že dispečerka bude mít ihned přehled o pohybu vozidel a posádky získají informaci o přesném místě zásahu. Zatím dispečink komunikuje pomocí pevné linky, mobilního telefonu a vysílačky, takže se hovory musejí přepojovat z jednoho systému na druhý. To v budoucnu odpadne. Přepojování proběhne automaticky, čímž se urychlí komunikace. Okamžitý přehled o pohybu vozů povede i ke zkrácení času, kdy se lékař dostane k pacientovi. Při záchraně života mnohdy rozhodují minuty.
Co se změní letos?
V Domažlicích a Klatovech fungují operační střediska, od poloviny roku zaniknou, ale vznikne záložní dispečink. O jeho umístění diskutujeme. S největší pravděpodobností ho přesuneme na výjezdové místo Plzeň - sever do Lidické ulice.
V kterých místech hodláte vylepšit nebo zřídit nová výjezdová místa?
Rádi bychom vybudovali nové výjezdové místo v jiné budově v blízkosti nemocnice v Rokycanech. Snad ještě letos. Ve Stříbře na Tachovsku chceme v bývalých kasárnách zřídit jedno výjezdové místo a přímo v Tachově pak v bývalém objektu Správy a údržby silnic výjezdové místo rychlé lékařské pomoci. Jednáme také se starosty obcí na severu Plzeňska o zřízení výjezdového stanoviště pro posádku rychlé zdravotnické pomoci, to znamená bez lékaře.
Ivo Rada, šéf Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje
Narodil se 23. října 1961 v Plzni Vystudoval Střední průmyslovou školu v Plzni a České vysoké učení technické v Praze. Promoval v roce 1987. Pracoval v Pozemních stavbách a od roku 2002 působil jako tajemník na Městském úřadu v Přešticích. Necelé dva roky byl ve funkci technického náměstka ředitele Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje a od 1. ledna letošního roku je jejím ředitelem. Je ženatý a má dvě dcery. Desetiletou Hanu a dvanáctiletou Evu. Manželka Jana je učitelkou.
Plzeňský deník