Na tom by nebylo nic divného. Zní logicky, že pacienta nejprve prohlédne lékař, stanoví diagnózu, zahájí léčbu a rozhodne o transportu do toho nemocničního zařízení, které je buď nejblíž, anebo nejlépe vybaveno pro zajištění péče.
Je přece jasné, že některé běžné zákroky zvládnou i v malé nemocnici, zatímco pro jiné je potřebné specializované pracoviště.
Odmítání pacientů s létem neskončilo
Takhle to ale nefunguje. Hlasitě na to vedení středočeské záchranky poukázalo o prázdninách, kdy kvůli rekonstrukcím a také s ohledem na čerpání dovolených najela nemocnice v Brandýse nad Labem na letní provoz.
Ten s sebou přinesl například uzavření interny, také na chirurgii se podle tehdejších slov mluvčí středočeské záchranky Terezy Janečkové stávalo, že odmítali přijmout pacienty. Pozdě odpoledne a večer, stejně jako ve chvíli, kdy lékaři pracovali na operačním sále, totiž brandýská nemocnice neměla nikoho, kdo by pacienta převzal a postaral se o něj.
„Přestala tudíž plnit svoji roli v systému středočeských nemocnic, které zajišťují akutní ambulantní a lůžkovou péči,“ kritizoval hejtman David Rath (ČSSD), jenž se do Brandýsa vypravil na přepadovou kontrolu. A dospěl k závěru, že tam nemají dostatek personálu, což ohrožuje dostupnost zdravotní péče občanům.
Mluvčí provozovatele nemocnice Tomáš Cikrt se ale rázně ohrazoval. Za kritikou podle něj není nic jiného než politický boj. „Hejtman šikanuje malou nemocnici, straší pacienty - a odrazuje nám případné budoucí zaměstnance,“ konstatoval Cikrt.
Zdůraznil také, že mnohé z Rathových výtek se týkají provozních skutečností, které kraj vůbec není oprávněn kontrolovat. Po čtyřech měsících relativního klidu se nyní zdá, že se spor rozhoří nanovo.
„Stále dochází ze strany této nemocnice k odmítání pacientů záchranné služby a záchranáři jsou v tomto regionu nuceni k převozům pacientů na delší vzdálenosti,“ konstatoval ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek. Dočasné opatření, jimž se v létě stalo posílení výjezdového stanoviště záchranky v Brandýse o vůz s lékařem, se tak prý muselo změnit v opatření trvalé.
Vyjasní si, jak spolupracovat
Cikrt se však brandýské nemocnice zastává. Trvá na tom, že jde o problém uměle vytvořený „jednobarevnou a účelovou informací“, a odmítá, že by pacienti trpěli. „Za poslední měsíce se ze záchranky ani jednou neozvali, že by byl nějaký problém. Myslím, že to je pouze palebná příprava, jíž ředitel záchranky dosazený hejtmanem chystá další účelový útok politiků proti naší nemocnici,“ řekl Cikrt Deníku.
„I my bychom měli výhrady. Na určité typy případů nejsme zařízeni a třeba pacienty, kteří potřebují CT vyšetření, by záchranka měla rovnou vozit na vyšší pracoviště, protože tomograf nemáme; odpadl by tak sekundární převoz. Je si také třeba uvědomit, že jde o nemocnici pro Brandýs a okolí, která nemůže - s výjimkou porodnice - přijímat pacienty stejně jako velká krajská nemocnice nebo Bulovka.“
Podle mluvčího provozovatele brandýské nemocnice se však zdá, že by hádkám nemocnice se záchranáři mohl být konec. Chtějí se prý dohodnout lidé, kteří jsou přímo v kontaktu s pacienty. Bez hejtmanů, ředitelů či dalších šéfů.
„Naši doktoři mají neoficiální kontakty na doktory záchranky.
Sednou si, řeknou, kde jsou potíže a jak je řešit,“ plánuje Cikrt. A proč to v zájmu pacientů nedělali už dávno? „Nám dosud nikdo neřekl, že problém existuje i nadále,“ uvedl mluvčí.
Připomněl však, že občas se prostě stane, že nemocnice nemůže pacienta přijmout a záchranka ho musí transportovat jinam. A nejen v Brandýse. „Stejný konflikt mají i fakultní nemocnice v Praze. I na ty to občas někdo vytáhne,“ připomněl Cikrt.
Pozornost hejtmana přitáhly peníze
Velkou pozornost, kterou nynější středočeský hejtman David Rath (ČSSD) začal věnovat nemocnici v Brandýse, odstartovala její privatizace v éře vlády jeho předchůdce Petra Bendla (ODS).
Rath dodnes nemůže skousnout, že soukromá společnost PP Hospitals nemocnici včetně nemovitostí před třemi roky koupila od kraje za necelých osm milionů (plus závazky uhradit 35milionové dluhy a zachovat provoz včetně povinnosti do nemocnice investovat dalších 14 milionů) - a nyní vydělala na prodeji domu na náměstí, a zejména pozemků pro vybudování sportovně rekreačního zařízení.
Za ty jí město vyplatilo 38 milionů. Vedení nemocnice se hájí, že nejde o částku mířící do kapsy provozovatele, ale část peněz bude použita na investice. Také podle Bendla byla privatizace, provedená podobným způsobem i u dalších nemocnic, zcela v pořádku.
Tehdejší reprezentace kraje nechtěla na prodeji vydělat, ale jejím hlavním cílem bylo vyřešit problém zadlužených špitálů.