Lékařům při vyšetření zní dýchání pacienta jako chůze po zmrzlém sněhu nebo otevírání suchého zipu, řekla na včerejší tiskové konferenci přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty a Thomayerovy nemocnice v Praze Martina Vašáková.
Pouze polovina pacientů s touto nemocí přežije déle než dva až pět let od stanovení diagnózy. Riziko úmrtí je podle Vašákové větší než u zhoubných národů. Častěji se nemoc vyskytuje u kuřáků. Zhoršit stav plic mohou i prodělané virózy nebo prašné prostředí. Projeví se po 45. roce věku, nejčastější je u šedesátníků a sedmdesátníků.
„Velká část pacientů nepovažuje zpočátku pokašlávání a zadýchávání za příznak těžké nemoci, ale za projev stárnutí, ztráty kondice či následek kouření a návštěvu odborníka oddalují. Průběh nemocni lze přitom zpomalit včasným nasazením léčby,“ vysvětlila Vašáková.
Na idiopatickou plicní fibrózu může poukázat i pouhé rozšíření posledních článků prstů na ruce či noze, tvar nehtu podobný vypouklému hodinovému sklíčku či ztráta normálního úhlu nehtu vůči prstu.
Současná medicína nedokáže nemoc zastavit, pouze zpomalit její postup. Kromě připojení na kyslík a běžných léků na zmírnění jejích projevů jsou k dispozici dva léky, které postupné proměnu plic ve zjizvenou tkáň, kterou odbornice přirovnala ke gumě na gumování, zpomalují. Jeden z nich je placený ze zdravotního pojištění v režimu vysoce inovativního léku, tedy nejvýše na tři roky než bude jeho proplácení přehodnoceno. Druhý pojišťovny neproplácí, cena obou je asi 50.000 korun za měsíc. Podle Vašákové hrazený lék užívá asi polovina českých pacientů, mohl by pomoci až dvěma třetinám, ale lékaři ho mohou nasadit jen v určité fázi nemoci. Pacientům tak často pomůže jen transplantace plic.
Plicní lékaři připravili informační stánky 15. září v Praze, o den později v Brně a v neděli v Ostravě. Ve středu 20. září pak pořádají den otevřených ordinací, kdy na 68 místech budou moci pacienti absolvovat preventivní prohlídku. Podrobnosti naleznou zájemci na webu Plicní fibróza.
poznámka