Jaké dopady lze očekávat po vstupu této právní normy v platnost? Pokusíme se shrnout, podle našeho názoru, nejpodstatnější změny. Název veřejného zdravotnického zařízení musí obsahovat označení „veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení“ nebo zkratku „v. n. ú. z. z.“. Může se zdát, že se jedná pouze o formální změnu. Ve skutečnosti po změně označení bude nutné provést změnu ve všech ofi ciálních dokladech zdravotnického zařízení. Jedná se o smlouvy, tiskopisy, vizitky, cedule na budovách a další. Finanční dopad tohoto opatření, při celkovém počtu více než 150 zdravotnických zařízení uvedených v příloze zákona, nebude zanedbatelný. Náklady ponese každé zdravotnické zařízení.
Veřejné zdravotnické zařízení je zapsáno v rejstříku veřejných zdravotnických zařízení vedeném podle tohoto zákona. Zákon počítá se vznikem nového správního úřadu, který povede registr zdravotnických zařízení. Náklady na tento registr budou hrazeny ze státního rozpočtu, tedy z našich daní. Zdravotnické zařízení je povinno zřídit dozorčí radu, kterou jmenuje zřizovatel. Zákon stanoví i počet a složení dozorčích rad pro jednotlivé typy zdravotnických zařízení. Pro sestry se může zdát přínosný požadavek na zastoupení jednoho nelékařského zdravotnického pracovníka v dozorčí radě zařízení. Na druhou stranu není zřejmé, proč kromě zástupce ČLK, druhý ze zvolených zástupců zaměstnanců musí být lékař. Zástupci zaměstnanců v dozorčí radě budou zřejmě jmenováni na návrh odborové organizace. Zákon neřeší situaci, kdy v jednom zařízení působí dvě odborové organizace.
Stanoví se povinnost zdravotnického zařízení postupovat hospodárně při nákupu zboží a služeb a do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, nebo zakázku zveřejnit na internetu výsledky a všechny nabídky včetně cen. Tím se zvýší transparentnost hospodaření a pravděpodobně dojde k ovlivnění situace na trhu ve prospěch zdravotnických zařízení. Dalším opatřením zvyšujícím transparentnost je povinnost každé čtvrtletí na internetu zpřístupnit úplný seznam všech svých dodavatelů a smluvních partnerů spolu se specifi kací nakoupeného zboží a služeb, jejich objemem, celkovou cenou zaplacenou za uplynulé období jednotlivým dodavatelům a jednotkovou cenou zboží a služeb.
Zřizovatel bude mít povinnost kontrolovat kvalitu péče poskytované veřejným zdravotnickým zařízením. Kontrolu kvality bude provádět rovněž ministerstvo zdravotnictví a komory. Metodiku stanoví ministerstvo zdravotnictví vyhláškou po předchozím projednání s příslušnou komorou. Otázkou zůstává kontrola kvality ošetřovatelské péče v situaci, kdy v organizační struktuře ministerstva zdravotnictví prakticky neexistuje oddělení, které by se zabývalo ošetřovatelstvím, a lékaři, lékárníci a farmaceuti (komory) nemají dostatečné vzdělání ani kompetence k hodnocení ošetřovatelské péče.
Komorám zákon obecně dává velmi široké kompetence. Komory spolurozhodují o zařazení zdravotnického zařízení do sítě, podílí se na přípravě vyhlášky o požadavcích na personální vybavení veřejného zdravotnického zařízení a na kontrole splnění stanovených požadavků na personální vybavení. Při nesplnění stanovených požadavků na personální vybavení veřejného zdravotnického zařízení ukládá ministerstvo zdravotnictví pokutu na návrh příslušné komory. Výše pokuty může činit až 100 000 Kč. Zdravotníci zaměstnaní ve veřejném zdravotnickém zařízení budou odměňováni podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
O autorovi: Bc. Saša Vidovič (svidovic@seznam.cz)