Zákon o pevnějších židlích

Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík se po hlavě vrhl do boje o zákon, který by z deseti dnešních fakultních nemocnic udělal nemocnice univerzitní. Ten plán dlouho narážel na takové množství připomínek a námitek, s nimiž se ministři zdravotnictví nechtěli smířit, že vždy končil u ledu. Ludvík naopak zařadil vyšší rychlostní stupeň, mnoha připomínkám nezvykle ochotně vyhověl a s návrhem chce v nejbližších dnech přispěchat na vládu. Nejedná se o nijak zásadní zákon pro fungování českého zdravotnictví, jde o zákon špatný a mnohými, jichž se má týkat, odmítaný, ba ani nejde o nijak atraktivní téma vzhledem k blížícím se volbám. Stojí tedy za to si položit otázku: Proč najednou ten spěch a ochota ke kompromisům? Inu, zákon o univerzitních nemocnicích je mimořádně přínosný především pro všechny současné ředitele fakultních nemocnic v čele s Ludvíkem (Motol) a jeho předchůdcem Němečkem (FN Ostrava). Dnes je osud těchto ředitelů plně v rukách rezortního ministra, který je může kdykoli bez nutnosti většího vysvětlování odvolat. Podle návrhu zákona, který Ludvík ponese na vládu, bude nemocnice včetně osudu ředitele v rukách sedmičlenné rady univerzitní nemocnice. V ní má tři své zástupce ministerstvo zdravotnictví, jednoho ministerstvo financí, dva univerzita a jednoho zaměstnanci nemocnice. A zrovinka o odvolání ředitele musí rozhodnou tříčtvrtinová většina radních. Tři čtvrtiny ze sedmi