Vlna emocí a odpor zaměstnavatelů vzbudil na přelomu roku nový zákoník práce. U některých náročných profesí, jako jsou lékaři, záchranáři nebo řidiči, zavedl více povinných přestávek započítal je do pracovní doby.
Namísto většího množství peněz a přijetí několika tisíc nových zaměstnanců se však zaměstnavatelé naučili kličkovat mezi paragrafy.
Náměstek Nemocnice Rudolfa a Stefanie v Benešově Roman Mrva upozorňuje, že se jako zaměstnavatelé pohybují na hraně zákona. „Bylo by to krásné, kdyby bylo po ruce dost kvalifikovaných lidí a mzdových prostředků, jenže není,“ sdělil Deníku.
Podle něj je 416 přesčasových hodin pro nemocnici málo. Personalistka nemocnice Eva Šimáková dodává, že norma povolených přesčasů byla u některých profesí, například neurologů, vyčerpaná už v květnu.
Záchranáře zruší
Nejvíc obav měli v lednu ředitelé záchranek. Odhadovalo se, že budou muset přijmout 400 pracovníků, aby dodrželi literu zákona.
„Skutečně jsme museli nabrat třicet lidí, změnit některé trvalé pracovní poměry na dohody o provedení práce, zrušit přestávky,“ potvrdil Deníku šéf pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz.
Ladislav Žabka stojí v čele Záchranné zdravotní služby Královéhradeckého kraje a tvrdí: „Pokud bychom se striktně měli držet zákona, nastane kolaps.“
V kraji momentálně denně jezdí 25 posádek na patnácti střediscích. Aby vše fungovalo podle zákoníku, musel by Žabka jejich počet navýšit o deset, což by mu nikdo nezaplatil.
„Jde o kličkování mezi paragrafy,“ přiznává. Připomíná, že po otevření nového úseku dálnice zřídili rychlou zdravotnickou pomoc, tedy vůz se dvěma záchranáři.
„Bylo to potřebné opatření, ale budeme je muset zrušit, protože jen na jejich mzdy bychom ročně museli dát pět milionů, a ty kraj nemá,“ uzavřel Žabka.
Lékaři si teď vydělají víc
Šéf zdravotnických odborů Jiří Schlanger o počínání zaměstnavatelů ví. „Víme, že se ve zdravotnictví zákoník práce porušuje a většina dohod o pracovní činnosti, které nahrazují bývalé pohotovosti, jsou s ním v rozporu,“ říká Schlanger.
Managementy některých nemocnic ale podle něj úkol zvládly. Chválí i ministra zdravotnictví Julínka za zrušení staré směrnice o pohotovostních službách.
„Povinné noční pohotovosti na všech odděleních, jako jsou třeba oční nebo ORL, byly nesmyslné. Lékaři jsou prostě k dispozici na zavolání a méně slouží v noci nebo o víkendech Objem mzdových prostředků zůstal minimálně stejný, ale hodin odslouží méně, takže si vydělají víc,“ uvedl.
JAK SE VYROVNALY PROFESE SE ZÁKONÍKEM PRÁCE
Záchranná služba:
Namísto přijímání stovek nových pracovníků změnila jednotlivá pracoviště záchranných služeb v krajích trvalé pracovní poměry svých zaměstnanců na dohody o provedení práce, zrušila také přestávky.
Lékaři v nemocnicích:
Nemocnice zrušily svým zaměstnancům povinné noční a víkendové pohotovostní služby na méně vytížených odděleních, jako jsou oční nebo ušní-nosní-krční. Lékaři jsou od té doby k dispozici na zavolání telefonem.
Dopravci:
Zahrnutí povinných bezpečnostních přestávek do pracovní doby, kvůli kterým by museli dopravci přijmout deset procent řidičů navíc, nakonec zrušila vláda svou vyhláškou těsně před koncem loňského roku.
Kateřina Perknerová, Regionální deníky
