Odpovídá Mgr. Radek Policar
Strohá odpověď na tento dotaz by mohla znít: Žalovat lze, ale není jisté, bude-li žaloba úspěšná.
Relevantních aspektů pro posouzení úspěšnosti takové žaloby je skutečně hodně, a tak se pokusím alespoň nastínit schémata dvou typů žalob, které přicházejí do úvahy. Budu se věnovat výlučně otázce možných civilních žalob, pominu tedy možné trestněprávní důsledky.
První možnost
První možnou občanskoprávní žalobou je žaloba na náhradu škody způsobené na zdraví pacientky. Úspěch s touto žalobou však v takovýchto kauzách bývá relativně malý, neboť je třeba, aby žalobce prokázal určité skutečnosti, což bývá komplikované a někdy i nemožné.
Žalující pacientka by na prvním místě musela prokázat, že zdravotničtí pracovníci, kteří prováděli sterilizační zákrok, porušili některou svoji povinnost vyplývající z právního řádu.
Zjednodušeně lze říct, že by musela prokázat, že nepostupovali lege artis. Takový závěr by musel učinit soudní znalec ve svém posudku, kterým by přezkoumal průběh a okolnosti zákroku. To však není všechno.
Lze odhadnout, že ještě obtížnější by bylo splnit další krok na cestě k úspěchu v této žalobě, a to doložit, že škoda na zdraví pacientky vznikla v příčinné souvislosti s prokázaným porušením právní povinnosti zdravotníků.
Druhá možnost
Druhou možnou civilní žalobou je žaloba požadující zadostiučinění, včetně například peněžní satisfakce v důsledku neoprávněného zásahu do práva na ochranu osobnosti. Žalobkyně by jednak mohla – obdobně jako v případě žaloby na náhradu škody – namítat neoprávněný zásah do práva na zdraví.
Avšak v případě, že žalobkyně nebyla před zákrokem poučena, že plánovaný způsob sterilizace není stoprocentní zákrok a žena po něm může přesto otěhotnět, může pacientka vést žalobu právě v tomto smyslu, neboť došlo k neoprávněnému zásahu do jejího práva na osobní svobodu.
Nemohla totiž dát řádný souhlas se zákrokem, nebyla-li patřičně poučena o možných následcích tohoto zákroku.
Pokud se pacientka s některou z těchto žalob obrátí na příslušný soud (okresní soud v případě žaloby na náhradu škody, krajský soud v případě žaloby na ochranu osobnosti), rozhodně nebude první ženou, která po provedené sterilizace otěhotněla a následně podala žalobu proti zdravotnickému zařízení, které sterilizaci provedlo.