Na dotaz čtenáře odpovídá JUDr. Pavel Zajíc
Hned na úvod je třeba uvést, že ve vztahu k pacientovi je za škodu na jeho zdraví odpovědný poskytovatel zdravotních služeb (nemocnice, soukromá ambulance apod.).
Pokud by skutečně byla prokázána škoda způsobená na zdraví pacienta v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb, pak by tato škoda měla být pacientovi hrazena především z pojištění odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb (zaměstnavatele) za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Každý poskytovatel zdravotních služeb je přitom ze zákona povinen tuto pojistnou smlouvu uzavřít.
Náhrada škody
Jestliže by poskytovateli zdravotních služeb (zaměstnavateli) vznikla škoda v důsledku toho, že byl nucen pacientovi zaplatit za poškození zdraví způsobené jeho zaměstnancem, může zaměstnavatel tento nárok přenést na svého zaměstnance (lékaře, sestru i administrativní personál), a to podle míry zavinění jednotlivých zaměstnanců.
Výše požadované náhrady škody způsobené zaměstnancem z nedbalosti přitom nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Toto omezení však neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek – což zjevně není případ uvedený v dotazu.
Lidský přístup a prevence
Co se týče způsobu postižení sestry, jako adekvátní se mi v tomto případě jeví zvolit lidský přístup, totiž vytknout sestře její nesprávný postup spočívající v nerespektování či spíše nereagování na upozornění pacientky. Mnohem větší důraz bych však kladl na předcházení obdobným situacím.
Zde by zaměstnavatel měl především zajistit u nadřízených pracovníků sestry (vrchní sestra či vedoucí lékař oddělení), aby přijali taková organizační a jiná opatření, na jejichž základě bude možné co nejvíce omezit riziko vzniku obdobných situací.
V případě, že by tento postup nebyl účinný a obdobné situace ze strany sestry by se opakovaly, pak je již zcela na místě postih sestry v oblasti pracovního práva, například písemné upozornění na možnost výpovědi v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).