Co jsou spojivky a k čemu slouží?
Spojivka (latinsky tunica conjunctiva) je tenká, vlhká a dobře prokrvená sliznice, která pokrývá povrch oka (viditelnou část bělma) a vnitřní stranu víček. Její název samozřejmě souvisí s tím, že spojuje oční bulvu s víčkem. Prostor, který se nachází mezi okem a víčkem a je krytý spojivkou, pak lékaři označují jako spojivkový vak.
V lidském oku plní spojivka celou řadu důležitých funkcí. Produkuje hlen, který je součástí slzného filmu, což následně umožňuje pohyb oční bulvy a zároveň zajišťuje hladké klouzání očních víček. Kromě toho chrání oko před různými vnějšími vlivy a zabraňuje průniku patogenů, jako jsou například viry, bakterie, plísně nebo další škodliviny.
Spojivky jsou protkané sítí tenkých cév, které na první pohled nejsou patrné, a zahrnují také lokální lymfatický systém oka. Pokud dojde k podráždění chemickou látkou nebo třeba z důvodu přítomnosti cizího tělesa, pacient zaznamená nepříjemnou bolest a pocit pálení nebo svědění. Cévy se více prokrví, oko zrudne, poruší se zvlhčující funkce spojivky a dojde k rozvoji zánětu, což se označuje jako syndrom červeného oka.
Zánět spojivek
Jak už samotný název napovídá, jako zánět spojivek (odborně konjunktivitida) se označuje onemocnění, při němž dochází u pacientů k zanícení oční spojivky. Vlivem jejího podráždění a porušení zvlhčující i ochranné funkce se pak mohou dostavit různé nepříjemné symptomy, jako je zarudnutí, otok, bolest a nesnesitelné pálení.
Zánět spojivek postihuje dospělé i malé pacienty. Ačkoliv ho spousta lidí bere jako banální onemocnění, ve skutečnosti byste jej neměli podceňovat, jelikož neléčený zánět spojivek může způsobit celou řadu nepříjemných komplikací. Podle průběhu pak lékaři rozlišují několik druhů konjunktivitidy, kam patří:
- hyperakutní zánět spojivek – onemocnění má velice rychlý průběh, přičemž prvotní symptomy člověk zaznamená již v řádu několika hodin,
- akutní zánět spojivek – příznaky se rozvinou během několika hodin nebo dnů a později dochází také k postižení druhého oka, ale nemoc netrvá déle než 4 týdny,
- chronický zánět spojivek – v tomto případě obtíže trápí pacienta déle než 4 týdny, průběh bývá zdlouhavý, ale většinou nijak dramatický.
Jaké má zánět spojivek příčiny?
Zánět v oku může mít celou řadu různých příčin, které se od sebe liší svou závažností. Nejčastěji je za rozvoj obtíží zodpovědná virová nebo bakteriální infekce, ale konjunktivitidu mohou mít na svědomí i jiné faktory, s nimiž se pacient běžně setkává. Lékaři pak rozlišují infekční záněty, kde jsou původcem viry, bakterie nebo plísně, a neinfekční záněty způsobené trvalým drážděním.
Kromě výše zmíněných činitelů může být na vině samozřejmě také alergie. Dále se pak zánět spojivek rozvíjí třeba vlivem chemického, fyzikálního nebo tepelného podráždění. Za rozvoj obtíží tak mohou být zodpovědné třeba různé nečistoty, kouř, pobyt v prašném a příliš suchém prostředí, chlad, vítr, UV záření či poleptání chemikáliemi.
Svou roli ovšem mohou hrát i další faktory, kam patří celková únava, nevyspání a namáhání očí v důsledku dlouhotrvající soustředěné práce. Pozor si dejte také na poškozené nebo znečištěné kontaktní čočky a vyhněte se jejich příliš dlouhému nošení. V některých případech pak může zánět spojivek vyvolat také užívání léků nebo nošení nevhodného make-upu.
Aby toho nebylo málo, zánět spojivek může vzniknout i v důsledku jiného onemocnění, jako je například zánět vedlejších nosních dutin, syndrom suchého oka nebo jakékoliv poranění oka. Ke vzniku konjunktivitidy ovšem může přispět také nesprávné postavení víček a řas, nekorigovaná refrakční vada nebo další zdravotní problémy.
Virový zánět spojivek
Mezi nejčastější typy zánětů patří virová konjunktivitida, která je vysoce nakažlivá a ve větších kolektivech může dokonce vyvolat epidemii. Původcem obtíží v tomto případě bývají například adenoviry nebo virus, který je zodpovědný za vznik oparu na rtu (herpes simplex). U dětí se také často vyskytuje faryngokonjuntivální horečka, která souvisí se záněty horních dýchacích cest.
K přenosu infekce dochází prostřednictvím kapének (vzdušnou cestou), kontaminovanou vodou a předměty (sekretem z očí a dýchacího traktu) nebo přímým kontaktem s nakaženou osobou. Průhledný výtok, který se u pacienta vlivem zánětu objevuje, bývá vodnatý, lehce hlenovitý a vysoce infekční. Právě z toho důvodu je nutné dodržovat přísná hygienická pravidla.
Virový zánět spojivek se obvykle projeví náhle a postihuje obě oči. Pacienti si stěžují především na nepříjemné svědění, slzení očí, zarudnutí a světloplachost. Je-li na vině herpes simplex, může dojít i k výsevu puchýřků. Léčba pak trvá zhruba 2–3 týdny, přičemž lékaři doporučují také nošení tmavých slunečních brýlí, což zabrání dalšímu podráždění sliznice.
Bakteriální zánět spojivek
Poměrně běžný (zhruba 5 % případů) je také bakteriální zánět očních spojivek, jehož rozvoj mívají na svědomí především bakterie z rodu stafylokoků, streptokoků a hemofilů. Mezi hlavní původce patří například Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok), bakterie Neisseria gonorrhoeae (původce kapavky), bakterie Neisseria meningitidis (původce hnisavé meningitidy), ale i chlamydie.
Bakteriální zánět spojivek se nejčastěji objevuje během zimních a jarních měsíců. Zpočátku bývá jednostranný, ale během několika dnů může postihnout i druhé oko. Nemoc doprovází slzení, zarudnutí, pocit písku v očích, otok víčka a nepříjemné svědění. Typický je také žlutý výtok (hnis v oku), který způsobuje, že jsou pacientova víčka po probuzení slepená.
U malých pacientů se bakterie často rozšíří do zbytku organismu, což vede k rozvoji celkových příznaků, jako je například zvýšená teplota. Výjimkou pak není ani chronický bakteriální zánět spojivek, za jehož vznikem stojí třeba bakterie Streptococcus aureus, Moraxella, Proteus nebo Escherichia colli. Průběh bývá vleklý a někdy se přidává také zánět víček.
Alergický zánět spojivek
V praxi se lékaři často setkávají také s alergickou konjunktivitidou, která je způsobena nepřiměřenou reakcí imunitního systému na kontakt s alergeny. Sem patří například pyl, prach, roztoči nebo také odumřelé buňky kůže, sliny, moč, výkaly a krev domácích mazlíčků či jiných zvířat. Na vině ale mohou být také různé kosmetické produkty a užívané léky.
Alergické záněty se běžně objevují na jaře a začátkem léta, kdy rozkvétá velké množství trav, květin, keřů a stromů. Mezi typické příznaky se řadí svědění očí a víček, zarudnutí, slzení, rýma a kýchání. Zánět spojivek ovšem může potrápit také pacienty trpící atopickým ekzémem. Pokud člověk reaguje na alergeny výše zmíněným způsobem celoročně, hovoříme již o chronickém zánětu spojivek.
Chlamydiový zánět spojivek
V tomto případě jsou projevy zpočátku stejné jako u běžného bakteriálního zánětu spojivek. Chlamydie, které zároveň způsobují rozvoj pohlavních chorob, nicméně většinou postihují pouze jedno oko, na léčbu antibiotiky nereagují a jejich přítomnost se dá jen těžko diagnostikovat. Poměrně často se stává, že teprve po neúspěšné terapii lékař přistoupí k provedení stěru, který chlamydie potvrdí.
V důsledku infekce může vzniknout na spojivce zánět, který lékaři označují jako trachom. Na našem území se sice nevyskytuje, ale v zemích třetího světa bývá jednou z nejčastějších příčin slepoty, což souvisí hlavně s nižší úrovní hygieny. Mezi počáteční projevy se řadí pocit cizího tělesa v oku nebo třeba hnisavé oko. Trachom se navíc může opakovaně vracet i po vyléčení.
Dalším typem zánětu, který způsobují chlamydie, se označuje jako inkluzní konjunktivitida dospělých. K zavlečení infekce do oka dochází prostřednictvím rukou, jimiž se člověk dříve dotýkal zasažených genitálií. Nemoc se přitom může rozvíjet v řádu týdnů až měsíců a postihuje také druhé oko. Jelikož příznakům člověk většinou nepřikládá velkou důležitost a nenasadí včas vhodnou léčbu, zánět může přejít do chronického stádia.
Zánět spojivek přenos
Infekční konjunktivitida je vysoce nakažlivá a velice rychle se proto šíří ve větších kolektivech, jako jsou mateřské školky, školy nebo školní družiny. Do očí si člověk může infekci zanést vlastníma špinavýma rukama nebo také prostřednictvím kontaminovaných předmětů. Jedná se například o sdílené ručníky nebo také o společně používané hygienické a kosmetické potřeby.
Problematické může být také používání cizích kapek do očí, koupání v chlorované bazénové vodě nebo ve znečištěných koupalištích, ale i nedodržování dostatečné osobní hygieny. Za rozvojem infekčního zánětu spojivek pak velmi často stojí přímý kontakt s nakaženou osobou, například podání ruky a následné promnutí očí.
Zánět spojivek inkubační doba
Pacienti se často ptají, jakou má zánět spojivek nakažlivost a jak dlouho je zánět spojivek infekční. Inkubační doba je v případě konjunktivitidy velice individuální a vždy souvisí s tím, co rozvoj onemocnění u pacienta způsobilo. Od prvního kontaktu s infekcí až po manifestaci prvotních příznaků tedy může uplynout pouze několik hodin, ale také několik dnů. U infekčních zánětů pacient zůstává nakažlivý po celou dobu onemocnění.
Trávíte u monitoru více času, než je zdravé?
Jaké má zánět spojivek příznaky?
K prvotním obtížím, které pacienti v souvislosti se začínající konjunktivitidou zaznamenají, se řadí začervenání oka, což doprovází také nepříjemné svědění, pálení nebo řezání v postižené oblasti. Tento pocit nutí pacienta, aby si oko neustále mnul a snažil se bolest nějakým způsobem potlačit. Dále mezi další typické projevy zánětu spojivek patří slzení, světloplachost nebo otoky víček.
U virových zánětů může být prvotním signálem, že něco není v pořádku, také dojem, že se v oku nachází nějaké cizí těleso (například písek), které danou oblast dráždí a je zodpovědné za nepříjemnou bolest. Později se přidává také průhledný hlenovitý výtok, který mívá vodnatou strukturu a je vysoce infekční.
Pro bakteriální zánět spojivek je kromě bolesti, zarudnutí a otoku typický také bílý nebo nažloutlý výtok, který bývá poměrně hustý a hnisavý. Doprovázet ho mohou ale i další komplikace, jako je například zduření uzlin před ušními boltci. Po ránu si přitom pacienti stěžují na to, že vlivem výtoku bývají jejich oči nepříjemně slepené.
Pokud dojde k rozvoji alergického zánětu spojivek, často ho doprovází také senná rýma nebo atopický ekzém. Mezi typické projevy nemoci se řadí nesnesitelné pálení či svědění v oblasti očí a očních víček, výrazné zarudnutí, slzení (obzvlášť při kýchání, které alergii doprovází) a přítomnost hlenu ve spojivkovém vaku. Často se pak přidává i zřetelný otok víček.
Charakteristické příznaky zánětu spojivek:
- zarudnutí,
- oteklá víčka,
- slzení očí, vodnatá sekrece,
- svědění, pálení či řezání v očích,
- pocit cizího tělesa v oku,
- přecitlivělost na světlo a sluneční záření,
- potřeba častého mrkání,
- hnisavý výtok z očí, zalepené oči.
Zánět spojivek u dětí
Ačkoliv se s konjunktivitidou často potýkají dospělí pacienti, může samozřejmě nepříjemně potrápit také malé děti. Pokud jde o zánět spojivek u miminka, ten se obvykle rozvíjí v období 5–14 dnů po porodu. Jeho původcem jsou chlamydie, kterými se novorozenec nakazí při průchodu porodními cestami. Seznam do porodnice proto vždy obsahuje borovou vodu, kterou se oči miminek proplachují.
U starších dětí pak bývají příčiny zánětu spojivek podobné jako u dospělých pacientů. Na vině tedy může být virová nebo bakteriální infekce, ale svou roli zde samozřejmě hrají také různé alergie (na pyl, roztoče, kosmetické produkty či léky). Nebezpečný ovšem může být i kontakt s prachovými částicemi, kouřem nebo chlorovanou vodou z bazénu.
Možné komplikace
Ačkoliv komplikace zánětu spojivek nejsou příliš časté, protože obtíže spojené s rozvojem konjunktivitidy často pacienty přivádí k lékaři velice brzo, i zde může zanedbaná péče způsobit velmi nepříjemné obtíže. To se stává třeba v případě malých dětí, u nichž nejsou projevy zánětu spojivek na první pohled tak patrné.
U bakteriálních konjunktivitid často dochází ke vzniku pseudomembrán a membrán, které jsou tvořené ztuhlým, koagulovaným sekretem, jenž přilne ke sliznici. V prvním případě je možné pseudomembránu od sliznice ještě oddělit, u membrány to však již provést nelze, protože by mohlo dojít k natržení krytu spojivky.
Pokud se konjunktivitida včas nezačne léčit, může také přecházet v keratitidu (zánět oční rohovky) a v některých případech se dokonce vyvine až v rohovkový vřed. Poměrně vzácnou komplikací bakteriálních zánětů spojivek, které mají na svědomí chlamydie, je pak i výše zmíněný trachom. Ten lékaři označují za nejčastější příčinu léčitelné slepoty.
Diagnostika
Jak poznat zánět spojivek? Jelikož jsou příznaky zánětu spojivek velice specifické, lékař (a často i samotný pacient) obvykle dokáže odhalit příčinu obtíží na první pohled. Kromě toho může oko vyšetřit díky štěrbinové lampě. Podle toho pak předepíše vhodné medikamenty a doporučí, jaké hygienické zásady je nutné dodržovat.
Pokud problémy přetrvávají delší dobu a běžné oční kapky na zánět si s nimi neporadí, je nutné provést stěr ze spojivky, který se odešle na mikrobiologické testy. Pomocí těch lékař zjistí přesného původce konjunktivitidy a může pak zvolit cílenou léčbu. Jedná-li se o chronické konjunktivitidy, může lékař indikovat biopsii a podrobné prostudování spojivkové tkáně.
Léčba zánětu spojivek
Pokud jde o konjunktivitidu, pacienty obvykle nejvíce zajímá, jaká existuje pro zánět spojivek léčba a čemu se raději vyhnout. Mějte ovšem na paměti, že jediné univerzální řešení vašeho problému neexistuje. Léčba se totiž vždy odvíjí od toho, co přesně oční zánět u pacienta způsobilo. Pokud nepomohou volně dostupné přípravky, je nutné poradit se o konkrétním postupu s ošetřujícím lékařem.
Léčba virového zánětu spojivek
Rozvine-li se u pacienta virová konjunktivitida, pomoci mohou například běžné dezinfekční nebo zvlhčující kapky do očí. Dále se používá borová voda, která je vhodná pro různé výplachy. Jako první pomoc lidé často zkoušejí na zánět spojivek Opthalmo-Septonex, což jsou dezinfekční kapky, které se aplikují 5krát denně.
Jestliže symptomy během několika dnů samy neodezní, lékař může předepsat také kapky na zánět spojivek nebo speciální mast s obsahem antivirotik. Pokud jde o to, jak dlouho trvá zánět spojivek, doba léčby se odhaduje zhruba na 2–3 týdny. Kromě medikamentů mohou pacientům přinést úlevu také studené obklady.
Léčba bakteriálního zánětu spojivek
Jak léčit zánět spojivek, pokud je na vině bakteriální infekce? Zpočátku byste měli postupovat stejně jako v případě virové konjunktivitidy. Od potíží tedy mohou ulevit třeba běžné oční kapky nebo dezinfekční oční masti (Opthalmo-Septonex), které se aplikují 3krát až 5krát denně. Úlevu pak mohou přinést i zvlhčující přípravky v podobě umělých slz.
Pokud se objeví hnisavý výtok, je dobré použít oční kapky se světlíkem lékařským. Sem patří například přípravek Ocuflash nebo kapky do očí pro děti s názvem Omnisan. Pomoci ovšem mohou i výplachy jodovaným povidonem. Jestliže se stav během několika dnů nezlepší, pacient zaznamená snížené vidění a bolest neustupuje, je nutné navštívit lékaře.
Na bakteriální zánět spojivek se obvykle předepisují antibiotické kapky do očí nebo antibiotické mastičky, které se aplikují lokálně a měly by v krátkém čase ulevit od potíží. Při těžším průběhu je pak nutné nasadit celkovou léčbu antibiotiky (prostřednictvím tablet).
Léčba alergického zánětu spojivek
Co na zánět spojivek pomáhá, pokud se u pacienta rozvine vlivem alergie? V první řadě je nutné odstranit alergen, který má vznik zdravotních komplikací na svědomí, a poté se podávají léky tlumící alergickou reakci. Jedná se například o různé masti, gely, kapky, spreje a tablety s obsahem antihistaminik. V horších případech mohou být potřeba také lokální nebo celkové kortikoidy.
U přípravků určených k očnímu podání hraje důležitou roli také jejich správná aplikace. Ať už se jedná o kapky, gely nebo masti, vždy si pečlivě přečtěte příbalový leták nebo si nechte poradit přímo v lékárně. Kapky sice mají kratší dobu účinku, ale nevytvářejí na povrchu oka film a nemají vliv na kvalitu vidění. Masti se pak doporučuje aplikovat spíše na noc.
A co užívat na zánět spojivek v těhotenství? Nastávající maminky by měly situaci vždy konzultovat s ošetřujícím lékařem, který potvrdí, nebo vyvrátí, zda se jedná o konjunktivitidu, a případě předepíše vhodné léky a jejich optimální dávkování. Ne všechny medikamenty jsou totiž pro těhotné ženy vhodné, ale doporučené kapky do očí ani výplachy by miminku neměly žádným způsobem ublížit.
Pro miminka (například pro zánět spojivek u novorozence) je pak vhodná především borová voda do očí, která pomáhá při jakékoliv infekci, která postihne oblast oka a očního víčka. Užívat se dá ovšem i jako prevence, přičemž lékaři doporučují touto vodou oči otírat, proplachovat nebo prokapávat.
Prevence zánětu spojivek
Jelikož si lidé infekci do očí často zanesou prostřednictvím špinavých rukou nebo půjčené kosmetiky a hygienických potřeb, lékaři považují za nejlepší způsob prevence důsledné dodržování hygienických pravidel. To pak samozřejmě platí i v případě, že se u vás zánět spojivek již rozvinul. Jedině tím, že budete dbát na hygienu, zabráníte přenosu infekce také na další členy rodiny a blízké osoby.
Dodržujte následující opatření:
- Nesahejte si zbytečně do očí a omezte také mnutí víček.
- Před jakýmkoliv kontaktem s oblastí očí si umyjte ruce.
- Používejte vždy pouze vlastní ručník.
- Nepoužívejte cizí kosmetické a hygienické potřeby určené k ošetření pleti.
- Svou řasenku, tužku na oči a další make up nikdy nepůjčujte ostatním.
- Nepřekračujte doporučenou dobu nošení kontaktních čoček.
- Při jakékoliv manipulaci s kontaktními čočkami dbejte na zvýšenou hygienu.
- Chraňte svůj zrak před prachem, kouřem, prudkým světlem i větrem.
- Při potápění (v bazénu i přírodních vodách) vždy noste plavecké brýle.
- Vyhýbejte se alergenům, o nichž víte, že vám způsobují obtíže.
- Pokuste se omezit dobu, kdy sledujete televizi, monitor nebo displej telefonu.
- Při práci s počítačem si během dne dávejte pravidelné pauzy, kdy si oči odpočinou.
Zdroje: nzip.cz, nemoci.vitalion.cz, pediatrie.cz