Zánět žil postihuje kuřáky i dlouho ležící pacienty. Kdy může ohrozit na životě?

17. 9. 2019 9:00
přidejte názor

Zánět žil je onemocnění, které nejčastěji postihuje dolní končetiny, výjimečně se však může objevit i v ruce. Obvykle vzniká jako důsledek zpomalení toku v krve žilách, přímého poškození jejich stěn či vzniku krevních sraženin. Zatímco zánět povrchových žil nebezpečný není, trombóza hlubokých žil může končit i smrtí. 

Pokud vám lékař diagnostikuje tromboflebitidu, znamená to, že trpíte zánětem povrchových žil. Ačkoli to může znít děsivě, nejedná se o nijak nebezpečný stav. Ten představuje až trombóza, tedy zánět hlubokých žil, kdy se v místě zánětu tvoří nebezpečné tromby, tedy krevní sraženiny. Obvykle se zánět žil týká dolní končetiny, není však vyloučeno, že se objeví i v jiné části těla. Postiženy bývají také:

  • Ruce
  • Hrudník
  • Krk

Příčiny

Za vznikem zánětu žil stojí hned několik faktorů. Obecně nemoci předchází zpomalení krevního oběhu. Typicky se tedy objevuje u pacientů, kteří jsou dlouho upoutaní na lůžko. Vyskytnout se však může také při dlouhých letech či cestách autem, kdy jsou nohy navíc špatně dokrvované vlivem ohnutí, ale také po zlomenině nebo poruše nervového zásobení. Rizikovou skupinu představují také kuřáci, obézní jedinci, těhotné ženy a lidé starší 50 let.

Mezi další příčiny patří například:

  • Chirurgický výkon
  • Úraz
  • Nádor
  • Užívání hormonální antikoncepce
  • Stres
  • Nedostatek pohybu
  • Trombofilní mutace

Příznaky zánětu žil

Jak se pozná zánět žil? Záleží na jeho typu. Pokud se jedná o zánět povrchových žil, tedy tromboflebitidu, bývá postižené místo zarudlé, na pohmat bolestivé a často zatvrdlé. V okolí postiženého místa může také docházet ke změně pigmentace, nikdy ale neotéká. Zánět povrchových žil také často doprovází takzvané varixy, které většina lidí zná pod pojmem křečové žíly.

Více o křečových žilách čtěte na Vitalia.cz.

Otoky se naopak vyznačuje trombóza hlubokých žil, kdy postižená končetina velmi bolí, a to hlavně po došlápnutí. U ležících pacientů však může probíhat poměrně nenápadně a projevit se až plicní embolií, tedy stavem, kdy se krevní sraženina dostane krevním řečištěm až do plic, kde ucpe plicnici – tepnu přivádějící krev do plic.

Tento stav se následně projevuje dušností, bolestí na hrudi a ztrátou vědomí. Pokud se postižený okamžitě nedostane do péče lékařů, končí zpravidla smrtí. Podobně mohou tromby postihnout i tepny vyživující jinou část těla, například srdce. Končetina postižená trombózou může mít rovněž namodralou barvu.

Tromboembolický stav

Během dlouhého sezení, sádrové fixaci končetiny či hospitalizace, kdy je člověk dlouho bez možnosti pohybu, se v cévách utvoří sraženina. Ta se v některých případech sama rozpustí, jindy ale narušuje průtok krve a zabraňuje prokrvení určitých částí těla. Obzvlášť nebezpečnou se stává, když se oddělí od cévní stěny a je spolu s krví vedena směrem do pravé části srdce, odkud je „vystřelena“ do tepen vyživujících plíce. Cévy následně ucpává. Důsledkem bývá akutní dušnost, vykašlávání krve, selhání srdce či okamžitá smrt.

Léčba zánětu žil

Pokud se u některého pacienta objeví příznaky zánětu žil, měl by neodkladně navštívit svého lékaře, který na základě klinického vyšetření zajistí další případná vyšetření. Při pozitivním nálezu žilní trombózy následuje neodkladná léčba, která spočívá v podávání protisrážlivých (antikoagulačních) léčiv. Jejich úkolem je krevní sraženinu rozpustit a předejít tak jejímu odlomení a vmetení do krevního řečiště.

Zpočátku se podává heparin do žíly a následně pacient užívá tablety warfarinu. Léčba přitom trvá různě dlouho, zpravidla se však ukončuje po 6 až 12 měsících. Ti jedinci, kteří trpí trombózami opakovaně, se však musejí léčit celoživotně.

Léčba může být i preventivní, a to zejména v případě, kdy je jedinec vystaven více rizikovým faktorům najednou. Příkladem je třeba těhotná žena s vrozenou trombofilní mutací. V takovýchto případech se k léčbě přistupuje již před vytvořením sraženiny.

Prevence

Základem prevence je zdravý životní styl, to znamená: vyvarovat se kouření, dostatečně se hýbat, nestresovat se a jíst vyváženou stravu.

V případě, že se chystáte na dlouhou cestu autem či letadlem, je vhodné si přibalit elastické kompresní punčochy, které podporují cirkulaci krve. Pokud jste dlouhodobě hospitalizovaní na lůžku a trpíte některým z rizikových faktorů, informujte o něm svého lékaře.

Důležité je také vědět, zda tímto onemocněním netrpěl někdo ve vaší rodině. Pokud ano, je dobré se nechat otestovat a případně nasadit preventivní léčbu.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?