První vlna se zaměřila na anglicky mluvící země a výrazné množství sester přišlo do Spojených států z Anglie a Irska. Tamnější zdroje jsou již vyčerpány, a tak se po Filipínách, kde byly dokonce založeny zvláštní školy pro sestry hodlající pracovat ve Spojených státech, Indii, Jižní Koreji a Nigérii, začínají americké nemocnice ohlížet po blízkém Mexiku.
V Mexiku se objevuje stále více nadháněčů, což vzbuzuje podezření, že by mohlo dojít k masivnímu odchodu sester, čímž by byl ohrožen již dnes nejistý stav mexického zdravotnictví. Další výhodu by pro americké nemocnice znamenal příliv španělsky mluvícího zdravotního personálu, neboť španělsky mluvící Američané jsou nejvíce rostoucí minoritou. Pro mexické sestry znamená práce v amerických nemocnicích až desetinásobné zvýšení platu - průměrný měsíční plat za noční práci v mexické nemocnice se pohybuje kolem 350 dolarů. Snaha dostat mexické sestry do amerických nemocnic se ze začátku „rozjížděla“ pomalu, především pro malou schopnost těchto sester domluvit se anglicky. V roce 2002 skládalo americké zkoušky pouze 58 mexických sester (a pouze 16 z nich je opravdu složilo), ale tento počet se v posledních letech prudce zvyšuje. Nadháněči nešetří penězi, potenciálním zájemcům platí jak kurzy angličtiny, tak i víza a patřičné certifikace.
Severino Rubio, ředitel mexické National School of Nursing and Obstetrics, přiznává, že jen v lednu letošního roku podepsal 35 novým sestrám povolení pro práci ve Spojených státech. Někteří mexičtí zdravotníci již začínají bít na poplach a využívají k tomu zprávu WHO, která upozornila na to, že kvalita zdravotní péče v rozvojových zemích, jež se staly zdrojem pro sestry pracující ve vyspělých zemích, utrpěla. V samotném Mexico City není již dnes dostatek zdravotních sester pro městské nemocnice, pokud dojde k masivnímu odchodu, celý systém se může zhroutit.
A co na to Evropa?
O něco podobného se snaží také evropské země. Británie, která svůj vlastní odliv sester zažila, přetahuje sestry z chudších zemí. Norsko dokonce počet potenciálních sester z jiných zemí prudce reguluje.
Mezinárodní asociace zdravotních sester International Council of Nurses, která sdružuje národní asociace 125 zemí, naopak vidí v přelévání sester z jedné země do druhé řadu výhod. Podle ní přináší možnost pracovat v jiné zemi výrazný rozvoj ve výuce nových sester a prudké zvýšení počtu nových studentů. Navíc se podle posledních statistik většina zdravotních sester po několika letech vrátí domů. Americká asociace sester však naopak tvrdí, že kdyby nemocnice a zdravotnická zařízení platily vyšší mzdy, žádný problém s nedostatkem sester by neexistoval. Navíc prý ani v roce 2010, kdy by ve Spojených státech mělo chybět 275 000 sester, nebude problém tak hrozivý, jako je v řadě rozvojových zemí.
O autorovi: Dr. Václav Větvička, Ph. D., Univerzita Louisville, Kentucky, USA Zdroj: American Association of Nurses, http://www.nursingworld.org/hof/