Individuální léčebný postup
Poskytovatel zdravotní péče je povinen zajistit sestavení, koordinaci a realizaci individuálního léčebného postupu. Povinnosti poskytovatele, například nemocnice, plní lékaři jako její zaměstnanci. Musejí zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem informován o svém zdravotním stavu (o příčině, je-li známa, stadiu a předpokládaném vývoji), navrženém léčebném postupu a všech případných změnách – včetně účelu, přínosu, důsledků a rizik takové změny.
U každého pacienta sestavuje lékař individuální léčebný postup, který vychází ze zdravotních potřeb nemocného. Individuálním léčebným postupem se rozumí poskytování zdravotních služeb – včetně konkrétních léčiv či pomůcek, logické a časové posloupnosti – konkrétnímu pacientovi, přičemž z možných variant a metod léčby si volí sám pacient. Při své volbě zpravidla zohlední, zda je navržená léčba hrazena ze zdravotního pojištění, jaké má nežádoucí účinky nebo jaký je způsob aplikace léčiva. Součástí individuálního léčebného postupu je diagnostická rozvaha, návrh léčby, léčebného režimu a doporučení dalšího postupu při poskytování zdravotních služeb.
Pokyny vedení zdravotnického zařízení či zdravotní pojišťovny nemají přednost před zdravotními potřebami pacienta a nemohou rozsah nabízených zdravotních služeb nijak ovlivnit. Je pouze věcí pacienta, zda si zvolí péči plně hrazenou či připlácenou. Omezit nabízené varianty může ošetřující lékař z medicínských důvodů (například pro kontraindikace), nemůže je však omezovat pracovník vedení nebo zdravotní pojišťovny, který o pacienta nepečuje a který mnohdy není vůbec lékařem.
Při změně zdravotního stavu pacienta může lékař individuální léčebný plán změnit, ale jen se souhlasem pacienta.
Informovaný souhlas
Informovaný souhlas s poskytnutím léčby může být podán v ústní formě a zapsán do dokumentace pacienta. U závažných intervencí je však písemná forma pro lékaře lepší, zejména v případě vzniklého sporu, ať již jde o náhradu škody nebo o rozsah úhrady zdravotní pojišťovnou. Záznam o informovaném souhlasu pacienta musí zahrnovat jeho jméno a příjmení, rodné číslo, dále výkon, se kterým vyjadřuje souhlas, včetně rizik a možných důsledků výkonu, ale také možné alternativy výkonu a jejich rizika. Pacient má být náležitě poučen o možnosti odmítnout jakoukoli lékařskou péči a svobodně se rozhodnout o dalším alternativním postupu nebo ustoupení od výkonu. Rovněž má být informován o ceně a úhradě péče. Je zapotřebí zdůraznit, že zdravotní službou, ke které se vyžaduje informovaný souhlas, je i podání, předepsání léčivého přípravku nebo změna dosud aplikovaného léku na jiný.
Negativní revers, změna nebo ukončení léčby
Pacient má právo vyslovit i svůj nesouhlas s navrhovaným lékařským postupem a léčbu odmítnout. Tento projev vůle pacienta se označuje jako negativní revers. (Pokračování na str. 6) Zapojení pacienta do volby
(Pokračování ze str. 3)
Dokument o negativním reversu musí obsahovat jméno a příjmení pacienta, jeho rodné číslo, identifikaci lékaře, dále prohlášení pacienta, že byl výše uvedeným lékařem poučen o svém zdravotním stavu, o potřebě podrobit se navrhovanému zdravotnímu výkonu. Součástí dokumentu rovněž musí být informace o tom, že odmítnutí péče a neprovedení výkonu pro něj může mít nepříznivé zdravotní následky, které je třeba uvést. Negativní revers musí obsahovat podpis pacienta a také datum a čas podpisu.
Pokud lékař mění léčbu pacienta, musí ho informovat o zamýšlené změně, výsledcích dosavadní léčby, důvodech její změny a možných rizicích, která z toho vyplývají. Ke změně lze přistoupit pouze tehdy, pokud dá pacient informovaný souhlas. Pokud je důvodem k navrhované změně jen ekonomický profit, ať už na straně nemocnice či pojišťovny, musí o tom být pacient informován; v takovém případě ovšem někdy souhlas se změnou nedá, neboť k tomu nebude mít žádný právní ani věcný důvod.
Pacient může změnu odmítnout a podepsat negativní revers. Revers podepsaný pacientem je právní překážkou změny léčby z ekonomických důvodů. Pokud je stávající léčba hrazena ze zdravotního pojištění nebo pokud si ji pacient hradí sám a její medicínská potřeba nadále trvá, nemůže mu ji pracovník nemocnice svévolně odejmout ani změnit.
Právo a změna léčivého přípravku
Lékař je podle §31 zák. 372/2011 Sb. povinen vždy poučit pacienta o všech možnostech léčby – tedy včetně eventuality užívání originálních a generických/biosimilárních léčivých přípravků – a podat mu přesné a pravdivé informace o výši a podmínkách jejich úhrady. Léčbu si z alternativ vybírá pacient. Z právního hlediska se doporučuje sepsat informovaný souhlas s léčbou, kterou nemocný preferuje. Pokud odmítne navrhovanou léčbu nebo změnu léčby, je nutné sepsat negativní revers.
Lékař by si měl být vědom podmínek úhrady, indikačních omezení úhrady a podmínek, kdy lék přestává být hrazen a kdy je možné pacienta převést na jinou hrazenou terapii. Nesplnění podmínek úhrady však rozhodně neznamená, že by lékař lék nenabídl, nutil pacienta k ukončení nebo změně terapie. Nesplnění úhradových omezení znamená jen fakt, že k poučení o léku musí lékař přidat též poučení o ceně. Pacient si může takovou léčbu i nadále zvolit nebo na ní setrvat. Jím zvolená varianta je hrazena do výše stanovené zákonem a rozhodnutím SÚKL. Pacient má jako pojištěnec na tento rozsah úhrady nárok, který nelze zúžit na pokyn vedení nemocnice či doporučení pojišťovny. V případě, že smluvní nemocnice dává lékaři pokyny ke změně terapie z ekonomických důvodů, měl by je lékař pro svou vlastní právní ochranu vyžadovat důsledně v písemné formě, zaznamenat je do zdravotní dokumentace a poučit o nich pacienta. Ten pak se změnou může souhlasit nebo ji odmítnout negativním reversem. Pacient má právo vědět, čím se může léčit a vybrat si kteroukoliv z více variant léčby, existují-li. Lékař je povinen pacientovi tyto varianty nabídnout a vysvětlit jejich přínos. O plánované změně léčby musí pacient vědět, lékař mu musí vysvětlit důvody a pacient s nimi musí souhlasit. Kdyby souhlas nedal, pak zůstane na původní léčbě, pokud její medicínský přínos nadále trvá. Představa, že o tom, jaká látka se aplikuje do pacientova těla, rozhoduje lékař na pokyn ekonomického vedení nemocnice a pacient do toho nemá co mluvit, je mylná, překonaná a nebezpečná.