Jelikož je ošetřovatelství klíčovým předmětem ve výuce všeobecných sester a zdravotních asistentů, má aktivizace velký význam pro povahu budoucího povolání, neboť kromě aktivního přístupu vyžaduje také samostatné rozhodování, fl exibilitu a odpovědnost. Přednosti aktivizačních metod:
* Bezprostředně zapojují žáky do výuky. * Zvýrazňují angažovanost ve výuce. * Pozitivně se podílejí na rozvoji osobnosti žáků, a to zejména na samostatnosti, odpovědnosti a tvořivosti. * Podílejí se na vytváření příznivého školního klimatu. * Respektují kognitivní úroveň žáků.
Aktivizující metody ve výuce ošetřovatelství jsou v současnosti na vzestupu, a to zejména zásluhou mladších učitelů, kteří se nebojí experimentovat ve výuce. Podle mého názoru je však i toto stále ještě nedostačující. Z výzkumu, ve kterém jsem oslovila 211 učitelů, vyplynulo, že aktivizační metody ve výuce upřednostňuje 46,5 % z dotazovaných učitelů. Pouze 49,2 % oslovených učitelů je přesvědčeno, že má dostatečný přehled o aktivizačních metodách. Zajímavé je, že ze všech dotazovaných učitelů používá aktivizační metody pouze 21,4 %, kdežto ze všech dotazovaných učitelek jich upřednostňuje aktivizační metody ve výuce 55,4 %. Uvedený graf znázorňuje relativní četnost nejoblíbenějších aktivizačních metod ze strany učitelů.
Ačkoli mají aktivizační metody na většině škol již vybudované pevné místo, existují také školy, kde se vedení školy staví k těmto metodám skepticky. Tento postoj ze strany školy má pak negativní dopad také na tvořivou práci učitele. Podle mého názoru by mohlo mít pozitivní dopad na využívání aktivizačních metod ve výuce zavádění rámcových vzdělávacích programů, od kterých se očekává, že by mohly učiteli poskytnout při výuce větší volnost a prostor pro tvořivost. Na druhou stranu by učitelé neměli používat aktivizační metody za každou cenu, neboť výsledek by nemusel přinést požadovaný efekt. Je na učiteli, aby zvážil, jaká aktivizační metoda bude vhodná k probíranému tématu. Nadměrné používání aktivizačních metod může žáky unavovat a žáci by si přitom nemuseli osvojit dostatečné množství žádoucích vědomostí, dovedností, postojů a návyků. V tomto případě záleží pouze na učiteli, jakým způsobem bude žáky motivovat, a tím odstraní jejich nechuť k učení.
Nevýhodou aktivizačních metod může být časová náročnost na přípravu a realizaci ve výuce. Musím však konstatovat, že pokud žák nemá chuť se učit, tak aktivizační metody samy o sobě nic nezmohou. V následujícím přehledu uvádím některé metody, které lze využít při výuce ošetřovatelství:
* Práce ve skupině - výhodné jsou skupinky po 2 až 3 studentech (nácvik hygienické péče, komunikace s pacientem). * Křížovky - učitel si k tématu pro žáky připraví křížovku. Jednotlivé položky jsou zaměřeny na probírané téma. Lze ji použít také při opakování tématu. * Puzzle - žákům jsou předloženy rozstříhané výroky, které se přiřazují k danému tématu. * Úkolem žáků je poskládat rozstříhané části tak, aby výroky dávaly smysl. * Pětilístek - učitel zadá téma (pojem) a žák pod to připíše 2 adjektiva spojená s tématem, dále tři slovesa (co to způsobuje ve 3 os. č. j.), poté jeden přiměřený výrok vztahující se k tématu, nakonec pak synonymum tématu. Z didaktického hlediska je důležité zachování grafi ky: Ano-ne - učitel připraví pro žáky tabulku s výroky. Je-li věta pravdivá, napíšou žáci do kolonky vedle výroku ano, pokud to není pravda, napíšou ne. Poté jim učitel vyloží novou látku. Na závěr si studenti zkontrolují, zda k výrokům přiřadili správnou odpověď. Tuto metodu je možné využít i při opakování. * 5 vět - učitel zadá téma a každý žák musí k danému tématu říct bez přípravy 5 vět. * Letáky - učitel zadá studentům za domácí úkol vytvořit na dané téma letáky. Žáci pak jednotlivě s letákem předstoupí před třídu a mají 2 minuty na to, aby s letákem seznámili zbytek třídy. * T-graf - srovnává 2 aspekty jedné koncepce. * Myšlenkové mapy - učitel napíše na tabuli do kruhu či čtverce slovo nebo tezi. Žáky potom vyzve k tomu, aby v prostoru kolem slova heslovitě zapsali vše, co je k ústřednímu tématu napadne. Nápady se zakroužkují a spojí s ústředním slovem či tezí. Jestliže zakroužkované nápady spolu souvisejí, je možné je spojit čarami a naznačit tím vztahy mezi nimi. * Brainstorming - smyslem metody je vyprodukovat co nejvíce nápadů a poté posoudit jejich užitečnost. Obdobou je brainwriting, což je písemná forma brainstormingu. * INSERT - učitel předloží žákům text, který si musejí pozorně přečíst. Při čtení žák označí informace v textu symboly tak, že známé myšlenky označí „fajfk ou“, nové informace symbolem „+“, myšlenky, s jejichž obsahem nesouhlasí, symbolem „-“ a myšlenky, o kterých by se chtěl ještě něco dozvědět, označí symbolem „?“.
Vhodné je také využívání inscenačních metod, diskuse, řešení případových kazuistik, práce s chybou, debata, ale i zaangažování studentů v projektech se zdravotnickou a ošetřovatelskou problematikou. Výše uvedené metody jsou vhodné nejen pro studenty středních škol, ale lze jich využít i na vysokých školách. I když vysoké školy mají jiný styl práce se studenty (výuka probíhá formou přednášek a cvičení), je možné zejména do cvičení či seminářů některé z uvedených metod podle potřeby zařadit. Studenti vysokých škol bývají většinou aktivizováni zejména ve formě samostudia.
SOUHRN
Aktivizační metody by měly být důležitou součástí při výuce ošetřovatelství. Článek je zaměřen na výhody, ale i nevýhody aktivizačních metod při výuce. Dále je zde uveden stručný přehled vybraných výukových metod, které lze snadno v hodinách ošetřovatelství aplikovat.
SUMMARY
Activating methods should be an important part of nursing teaching. The article addresses advantages as well as disadvantages of activating methods. The author also lists selected teaching methods that can be easily used during nursing classes.
O autorovi: PhDr. Magda Taliánová, Ústav zdravotnických studií Pardubice (magda.talianova@upce.cz)