Lékaři totiž v ordinacích nemají odpovídající skladové prostory ani nemohou pacientům nabídnout širší výběr léků s různými doplatky. Kromě tzv. baťůžkářství, tedy zásobování lékařů medikamenty přes prostředníky, které je podle průzkumu agentury GFK nejvíc rozšířené v menších městech v severních a západních Čechách, se pacienti často setkávají i s doporučením konkrétní lékárny. Podobnou zkušenost má polovina občanů. Ani to představitelé APLS nehodnotí pozitivně.
„Může tím být potlačeno právo na svobodný výběr lékárny a léku nejen vhodného, ale také cenově dostupného,“ uvedl Jerhot. Prezident České lékařské komory Milan Kubek si nemyslí, že by to byl rozšířený jev. Podle něj se ceny a nabídka léků tak často mění, že lékaři ani nemají možnost to sledovat a posílat pacienty do konkrétní lékárny.
Kritiku asociace v rozhovoru pro Deník odmítl: „Lékař v odlehlých lokalitách, který napíše recepty, vyzvedne na ně léky a pak je v ordinaci nabídne pacientům, jim ušetří celodenní štrapáci. To vnímám jako bohulibou činnost. Nás mrzí, že taková služba není zákonně upravena, legislativa by měla rozlišit mezi tím, kdo s léky kšeftuje a tím, kdo pomáhá starým a nemocným lidem na venkově.“ Dodal, že velké lékárenské řetězce, které podobnou praxi kritizují, si pro své lékárny „vybírají atraktivní zahuštěné lokality, nákupní střediska, ale malé obce nikoliv“.
Tento mýtus vyvrací předseda APLS Daniel Horák: „Časy se mění, lidé si chtějí vyzvedávat léky tam, kde mají lékaře a kam si zajdou zároveň na nákup. Sami pacienti tak vlastně vybírají místa, kde lékárny vznikají.“ Doložil to zkušeností řetězce Dr. Max nebo Devětsil, které po několika letech ruší tzv. výdejny léků v menších lokalitách. Ačkoliv je pacienti mají po ruce, nenavštěvují je. Z 2 581 lékáren v ČR jen pětina není zapojena do nějakého sdružení nebo řetězce.
Asociace vznikla především proto, že není spokojena s ohodnocením lékárenského výkonu 12 korunami. „Nejde ve skutečnosti o hodnotu výkonu, ale o signální kód, který zdaleka nezahrnuje přípravu a výdej léku. Navíc ho pojišťovny proplácejí výběrově, většinou jen lékárnám vzniklým před rokem 2013,“ říká místopředseda APLS Michal Jurča. Po zrušení poplatku za recept a poklesu úhrad se příjmy lékáren letos propadly o 1,7 miliardy korun. „Chceme hledat společné průniky s lékárenskou komorou i Grémiem majitelů lékáren tak, abychom nastavili příznivější ekonomické podmínky pro rok 2017,“ uvedl Horák.