Pohled na stávku soukromých lékařů jako na událost veřejné politiky
Ten ministerstvo zdravotnictví (MZ) nezakrývá a jeho analýza je obsažena v dokumentu Koncepce zdravotnictví v ČR v letech 2005-9 i v Krátkodobých opatření ke stabilizaci z června 2005 (viz www.mzcr.cz).
Některé zásadní neobjektivní postoje reprezentantů protestujících lékařů a zdravotních pojišťoven však vedou k zamlčování skutečné příčiny deficitu VZP. Tou je dlouhodobě působící kombinace chybně nastaveného přerozdělování pojistného při současně velmi odlišné věkové a příjmové struktuře pojištěnců.
Cílem lékařů jsou spoluplatby
Vedle hlavního a naprosto legitimního důvodu protestu (od roku 2001 narůstající závazky VZP vůči poskytovatelům po lhůtě splatnosti) jsou uváděny i další, které objektivně reagují na problémy úhradových mechanismů.
Pak je zde skupina argumentů, které lze vnímat jako projev snahy o zpolitizování situace. Reprezentanti ambulantních lékařů (Dr. Jelínek, Dr. Šmatlák, Dr. Pekárek, Dr. Neugebauer, Dr. Jojko) dávají jasně a dlouhodobě najevo, že je pro ně stejně jako pro pojišťovny přijatelnější cesta liberalizace zdravotnictví, kterou nabízí Modrá šance ODS.
Logicky jsou tedy kritiky postupu ČSSD. Nespokojenost mnoha lékařů se závazky po lhůtě splatnosti je pak využita pro něco jiného. Koncepci zdravotnictví a postup MZ a vlády interpretují tito reprezentanti před veřejností s využitím zjednodušujících ideologických nálepek jako „zestátnění“ a „socialistické zdravotnictví“.
Namísto hledání cest zvýšené vnitřní efektivity zdravotnictví je nyní cílem protestů jen růst příjmů cestou spoluplateb, přímých plateb, připojištění a soukromého pojištění a samozřejmě také v rámci samotného veřejného zdravotního pojištění.
Pak není nic lepšího než návrh na odvolání ministryně zdravotnictví, která dlouhodobě dává najevo záměr zvýšit transparentnost a otevřít mnoho let neřešené problémy. Jde o popření koncepčního přístupu ke zdravotní politice.
Role MZ spočívá z Ústavy a ze zákona 2/1969 Sb. v tom, aby zohledňovalo nejen zájmy ambulantních lékařů a zdravotních pojišťoven. Zpochybnění této role MZ by tedy bylo také zpochybněním demokratických principů, na kterých je vymezena role státu. A pokusy o takovéto zpochybnění jsou evidentně činěny.
V projevech představitelů zdravotních pojišťoven není věnována pozornost analýze příčin deficitu VZP a návrhu možností jeho řešení. Za jediného viníka se snaží neobjektivně označovat MZ. Odpovědnost za chod zdravotnictví je však rozložena mezi celou řadu subjektů, které mají pro své rozhodování značnou volnost. Všichni jsme spoluodpovědni za to, jak funguje naše zdravotnictví. Projevem naší společenské zralosti je, jak odpovědně a otevřeně dokážeme o problémech zdravotnictví diskutovat. Zdravotní pojišťovny se snaží v současnosti především lobovat za větší autonomii (viz jejich desatero, předané premiérovi 26. září). Snaha pojišťoven o zvýšení autonomie je protiústavní a není ani v souladu se zákonem 2/1969 Sb. Snaží se MZ a ostatní aktéry státu a tím i širší veřejnost dostat ven ze hry.
Miliardy na účtech zaměstnaneckých pojišťoven
V letošním roce byly podniknuty kroky pro významné odstranění příčin deficitu VZP s platností od ledna 2006. Současný protest ambulantních lékařů je zaměřen na řešení přetrvávajících důsledků deficitu VZP z minulých let. Postižených je však nejen více, ale v podstatně větším rozsahu - nemocnice, dodavatelé léčiv,… Všechny tyto subjekty nemohou plnit roli věřitele systému veřejného zdravotního pojištění za situace, kdy současně existují kvůli předchozím chybám přebytky na účtech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Argument, že současné přebytky na jejich účtech ve výši 7 - 8 mld. Kč jsou v souladu se zákonem, je nepřijatelný. Úkolem MZ je hodnotit společenský vývoj a navrhovat řešení existujících problémů a tedy i chyb v zákonech.
Tyto problémy nás přivádí také k otázce o alternativách jedné či více zdravotních pojišťoven. Nejde jen o chybné a podivné přerozdělování příjmů pojišťoven. Existence pluralitního systému pojištění v zemi s 10 miliony obyvatel nic pozitivního nepřináší. Naopak dlouhodobě je existence tohoto systému poznamenána pro společnost velmi negativní bilancí nejen z hlediska finančního, ale také z hlediska potřebného vývoje funkcí systému veřejného zdravotního pojištění (aktivní nakupování služeb, rozvoj metod hodnocení potřeb péče a pojistného plánování). Konkurenční hry a jejich negativní důsledky odvádí pozornost a kapacitu od dalšího funkčního vývoje veřejného zdravotního pojištění. Zaklínadlo konkurence a pluralitního systému nelze považovat za dostačující argument.
MUDr. Petr Háva, CSc., www.Zdravi.Euro.cz
ředitel Institutu zdravotní politiky a ekonomiky, poradce ministryně zdravotnictví
REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz
MUDr. Procházková Věra
Vážený pane, jsem zdravotník a troufám si říci, že velmi dobře orientovaný v problémech zdravotnictví. Vaše argumenty mne nepřesvědčily ani jako zdravotníka ani jako pacienta. Navíc jako pojištěnec České národní zdravotní pojišťovny si nepřeji ani náhodou, aby se moje pojišťovna sloučila se zadluženou VZP a já doplácela pak na toto sloučení tím, že i moje pojišťovna bude v
deficitu. Tato pojišťovna dle mých informací má podobný kmen jako VZP a
každý pacient si mohl pojišťovnu vybrat.Pokud sloučíte pojišťovny,
okradete ty, kteří trpělivě snášeli menší luxus malých pojišťoven.Chyba je
v celém systému a vlády měly dost času na to, tento systém změnit.Jste
vědecký pracovník, placený z našich daní,tak prosím dělejte svou práci
dobře.
Mikuláš Jozif
Primárně politizovala komunikaci o zdravotnictví ministryně dr. Emmerová. Vnášela problémy zdravotnictví mezi témata předchozích volebních kampaní. Zadání, která měla věcně řešit, zveřejňovala jako výpady proti případným politickým soupeřům. Prohlašovat nyní, že řešení vyhrocené situace ve financování je politizováno je demagogické: co se nám hodilo dříve, vytkněme nyní těm, kteří se proti našim rozhodnutím chtějí bránit.