Respirační syncytiální virus (RSV) byl objeven v roce 1956 jako agens způsobující bronchiolitidu u dětí a dlouho byl považován za typicky „dětský“ virus - což si dosud mnozí lékaři myslí.
Ale již v sedmdesátých letech minulého století byly popsány infekce seniorů v pečovatelských zařízeních. Od té doby bylo uveřejněno nejméně dvacet zpráv o infekcích seniorů, zejména těch, kteří dlouhodobě žijí v domovech důchodců.
Počet případů RSV stoupá
RSV se epidemicky šíří v zimních měsících. Jeho vlastnosti se nemění, rozsah epidemií je víceméně stabilní, nedochází k takovým výkyvům jako u chřipky. Údaje o počtech infekcí v epidemickém období v jednotlivých pečovatelských zařízeních se liší, výskyt kolísá od 1,4 % do 89 %.
RSV se nejčastěji přenáší velkými kapkami, takže k přenosu dochází hlavně při těsném kontaktu osob nebo kontaminovanými předměty (velký význam má proto mytí rukou, zatímco obličejové masky nutné nejsou).
Proto se v pečovatelských domech na rozdíl od explozivních epidemií chřipky (přenos nejmenšími částicemi aerosolu, které se dlouho udržují ve vzduchu) RSV šíří pomalu a počet případů se zvyšuje postupně.
Onemocnění nemá u starších osob žádné typické příznaky, klinický obraz se většinou neliší od běžných „onemocnění z nachlazení“, ale u části nemocných (10-20 %, podle některých údajů až 33 %) se může rozvinout pneumonie, která někdy končí smrtí (údaje kolísají od 0 do 5 %).
V Tennessee (USA) byla vyhodnocena zdravotnická dokumentace 81 885 osob žijících v pečovatelských zařízeních. V hodnoceném čtyřletém období byla infekce RSV odpovědná za 15 hospitalizací, 76 případů vyžadujících léčbu antibiotiky a 17 úmrtí na každých 1000 osob. Chřipka ve stejném období ve stejné populaci způsobila 28 hospitalizací a 15 úmrtí na 1000 osob.
Infekce dospělých a dětí se liší
Odhady podložené údaji z amerických databází naznačují, že v USA za devět let zemřelo na RSV infekci asi 100 000 osob ve věku nad 64 let (chřipka byla ve stejné populační skupině příčinou smrti asi 37 000 osob).
Infekcí RS virem jsou ohroženi zejména senioři s chronickými onemocněními srdce a plic a s imunitou poškozenou např. cytotoxickou protinádorovou chemoterapií, dlouhodobým podáváním imunosupresiv po transplantacích apod.
Těžký průběh RSV infekce byl opakovaně pozorován u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (u nichž také RSV patří k nejčastějším příčinám akutní exacerbace). Jak ukázaly pokusy na dobrovolnících experimentálně infikovaných RS virem, infekce dospělých se liší od infekce dětí.
Dospělí vylučují méně viru (asi 102 až 103 PFU [plaque forming units] v 1 ml) a po kratší dobu - jen asi 3 až 6 dní. Děti vylučují v průměru asi 105 až 106 PFU/ml po dobu 10 až 14 dní.
S tím souvisí i obtížnější diagnostika infekce u dospělých - přímý průkaz viru v buňkách sliznice nosu imunofluorescenční metodou se daří daleko méně často než u dětí a ani ELISA není dostatečně citlivá. Nejcitlivější diagnostickou metodou je polymerázová řetězová reakce (PCR), která ale nemusí být běžně dostupná.
Velké rozdíly v citlivosti diagnostických metod použitých v jednotlivých studiích jsou mimo jiné i příčinou velkých rozdílů v odhadech incidence RSV infekce u dospělých a seniorů, protože u nich diagnostika plně závisí na laboratorních metodách - klinický obraz je příliš neurčitý a variabilní.
Na rozdíl od chřipky nebývá při RSV infekci tak vysoká teplota, téměř všichni nemocní mají kašel, většina má rýmu a ucpaný nos. Dýchací potíže udává 11-20 % nemocných, gastrointestinální příznaky se vyskytují jen vzácně. U pacientů s příznaky infekce dolních dýchacích cest bývá rtg nález pozitivní jen na jedné straně, případně ukáže roztroušená malá ložiska infiltrátu.
Na vývoji vakcíny se pracuje
Léčba seniorů s RSV infekcí je primárně podpůrná (tekutiny, kyslík, antipyretika). U pacientů s pískoty je na místě podávání kortikosteroidů a bronchodilatátorů (u těchto pacientů je zpravidla udělána diagnóza akutní exacerbace astmatu nebo CHOPN, na RSV infekci se často nemyslí).
Podávání antivirotika (ribavirinu) je problematické, protože pacienti se obvykle dostaví k lékaři až po pěti nebo šesti dnech trvání nemoci. Ribavirin by měli dostat pacienti s oslabenou imunitou a příznaky postižení dolních dýchacích cest, protože mortalita je u nich vysoká (velmi omezené klinické zkušenosti, které byly publikovány, ale ukazují, že ani inhalovaný ribavirin nemusí úmrtí zabránit).
RSV infekce postihuje jen sliznice, neproniká hlouběji do tkání a nezanechává žádnou významnější imunitu. Na získání vakcíny se pracuje léta, ale zatím žádná ze zkoušených nebyla plně vyhovující.
Zdroj: Drugs and Aging 2005; 22: 577-587
(shu)