Primář interního oddělení Bílovecké nemocnice Zbyněk Grešák zažívá nedostatek lékařů v nemocnici na vlastní kůži. „Běžný chod oddělení se dá zvládnout, problém jsou služby,“ říká primář. Maximální povolený počet přesčasů podle zákoníku práce měl vyčerpaný během prvních tří měsíců roku.
Dlouhodobě se únava sčítá a Grešák na ni doplatil autonehodou. „Jel jsem z práce a přemýšlel o chodu oddělení. Na přejezdu na kopci mě oslnilo slunce a přehlédl jsem výstražné světlo. Srazil jsem se s motorákem,“ vzpomíná Grešák. Při vší té smůle měl štěstí a neodnesl si žádné vážné následky. Přece jen ho to ale donutilo přemýšlet o svém pracovním tempu.
„Cítím zodpovědnost za chod oddělení a za naši nemocnici, ale už mě napadlo, jak dlouho to takto můžu dělat,“ říká.
Proč se nedaří do malé nemocnice v Bílovci sehnat lékaře? Většina absolventů, pokud nezamíří ihned do zahraničí, jde raději pracovat do velkých nemocnic. Už jen kvůli tomu, že beztak musejí projít stážemi, které malé nemocnice organizovat nemohou. „Ve fakultní nemocnici nemají problém, mají tam zaběhnutý koloběh lékařů, kteří jim zajistí chod oddělení. My regionální nemocnice ale potřebujeme, aby u nás lékař pracoval, ne aby byl dva roky někde jinde a tam se vzdělával,“ míní Grešák.
Rušit, rušit, rušit
Nabízí se myšlenka, která se primáři z hloubi duše příčí. Je nutné za každou cenu držet akutní lůžkovou péči v Bílovecké nemocnici?
Bílovec je město se 7500 obyvateli. Zdejší nemocnice leží sedmnáct minut jízdy od ostravské fakultní nemocnice. V pomyslném okruhu 25 kilometrů na mapě je pět dalších nemocnic. Mluví se tedy o tom, zda v Bílovci raději neposílit zdejší oddělení následné péče, které mimochodem prochází nákladnou rekonstrukcí. Vedení města Bílovce ale přeměnu na zařízení následné péče s ambulancemi razantně odmítá. Zachování současného rozsahu péče slibuje i vedení kraje.
Podobné jako v Bílovci je to i v jiných menších nemocnicích. V Libereckém kraji zrušili v posledních měsících interní lůžkové oddělení dvě nemocnice z osmi. Od září zrušila svých 35 interních lůžek nemocnice ve Frýdlantu, což znamená, že někteří pacienti musejí 26 kilometrů do Liberce. Stejně tak někteří pacienti budou jezdit dál ze Semil, kde ke konci roku zrušili oddělení se 31 akutními interními lůžky. Zachovaná má zůstat nepřetržitá interní ambulance, pár lůžek pro pacienty, které chtějí lékaři pro jistotu pár hodin sledovat, a lůžka na doléčení. V obou případech bylo jedním z impulzů to, že byl problém sehnat na oddělení lékaře.
Podle průzkumu HealthCare Institute mezi řediteli nemocnic se 70 procent z nich potýká s nedostatkem lékařů. Stejný podíl ředitelů pociťuje také problém s nedostatkem sester. Výzkum rovněž potvrdil, že větší potíže mají menší nemocnice. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tvrdí, že nedostatek lékařů je katastrofální a pomůže jen skokové navýšení platů (viz rozhovor na straně 44). Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček věří v chystanou změnu vzdělávání lékařů, díky které budou moci absolventi větší část praxe získat v malé nemocnici. A také vidí řešení v postupném zvyšování platů, o které bude usilovat.
V péči nezkušeného lékaře
Nedostatkem personálu v nemocnicích se zabývají i zdravotní pojišťovny. Zdeňka Salcman Kučerová je nekompromisní lékařka a především ředitelka odboru kontroly zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Potvrzuje, že problém s nedostatkem lékařů je nejvíc znát při nočních a víkendových službách. Během pohotovostních služeb často zůstane poskytování péče na nezkušeném mladém lékaři a erudovaný kolega je mu pouze nějak k dispozici. „Pacient je v nemocnici kvůli trvale dosažitelné zdravotnické službě, a ne aby se bál, že tam v noci nebude nikdo, kdo mu dovede pomoci,“ vysvětluje.
Podle ní by pomohlo, kdyby se některá oddělení místo neustálého trápení s nedostatkem lékařů mohla přeorientovat na následnou péči. Právě Bílovecká nemocnice by podle názoru Kučerové mohla být takovým příkladem. „Následná péče by Bílovecké nemocnici slušela. Mohla by to být nemocnice, kde by se doléčovali pacienti z fakultní a která by byla přátelská k pacientům a rodinám,“ míní.
Méně postelí, dostatek lékařů?
Názor, že by se měla dál měnit akutní lůžková oddělení v Česku na zařízení následné péče, sdílí mnoho lidí ze zdravotních pojišťoven.
Koncentrace akutní péče, a tedy i drahých přístrojů a vyšetření pro ně má ekonomický význam. „Najdou se oddělení, která jsou zbytná. Jsou tu ve velkém počtu lůžková oční oddělení, lůžková kožní, lůžková ORL. Takové oddělení by bohatě stačilo v každém kraji jedno. Spousta péče se totiž dnes v těchto oborech dá udělat ambulantně,“ říká ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra David Kostka.