Jedna z velkých nadějí české vědy a onkologické medicíny se právě rozplynula. Testy ukázaly, že „zázračná“ protinádorová látka z dílny chemika Antonína Holého se pro léčbu lidí nehodí. Je pro ně příliš toxická.
„Látka byla stažena z klinických testů. Dál se zkoumá možnost jejího využití pro veterinární účely,“ říká Irena Krumlová, mluvčí Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Pro lidi nevhodné
Právě na půdě tohoto ústavu profesor Antonín Holý před třemi lety látku s názvem GS 9219 objevil.
Během testování na zvířatech se látka jevila jako zázračná - nádory u psů zmizely za šest dní. Lék byl jedinečný také v tom, že ničil pouze rakovinové buňky, zatímco ty zdravé nechával na pokoji.
Před dvěma lety se Holého látka začala zkušebně podávat i pětadvaceti onkologickým pacientům v českých a amerických nemocnicích. Tady už však výsledky nijak pozitivní nebyly.
„Prostě se ukázalo, se ta mezera mezi aktivitou a toxicitou látky je příliš malá. Organismus člověka na látku reagoval jinak než organismus pejska. To ale není překvapivé. Věděli jsme, že to tak může být,“ říká ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Zdeněk Havlas.
Podle lékařů, kteří látku profesora Holého pacientům zkušebně podávali, se u nich během dvouletého testování projevila řada nežádoucích účinků. Nemocným bylo nevolno, měli horečky, lék poškozoval i kostní dřeň.
„Všechny látky tohoto typu mají nějaké nežádoucí účinky, ale tady to bylo nad všechna kritéria. Výsledky ukázaly, že látka GS 9219 prostě není pro člověka použitelná,“ říká hematolog Pavel Klener, který se na klinických zkouškách podílel.
Látka profesora Holého se testovala na lidech trpících rakovinou lymfatických uzlin a chronickou lymfatickou leukémií.
Jeden úspěch z deseti
To, že je látka profesora Holého pro lidi nevhodná, však neznamená, že nedokáže léčit rakovinu.
„V první fázi klinických testů jsme pacientům podávali jen malou dávku, protože cílem bylo ověřit, jak ji snášejí. Předpokládáme, že kdybychom dávku zvýšili, objevil by se léčebný účinek, ale zároveň by se umocnily i ty negativní efekty,“ říká hematolog Klener.
Testování látky GS 9219 platila americká farmaceutická firma Gilead Sciences, která na zkoušky vyhradila několik milionů dolarů. Stanovisko společnosti se včera HN nepodařilo získat.
Vědci nyní doufají, že látku profesora Holého bude možné použít alespoň pro léčbu zvířat, u nichž měla mimořádné protinádorové účinky. „Samozřejmě, že bychom byli rádi, kdyby se látka GS 9219 ukázala jako vhodná pro lidské pacienty. To, že testy nedopadly dobře, ale není nic neobvyklého. Z deseti látek, které se dostanou do klinických studií, se jako vhodná ukáže tak jedna,“ říká ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Zdeněk Havlas.
„Na světě se každý rok objeví 600 molekul s protinádorovým účinkem. Do závěrečné fáze klinického zkoušení se jich ale úspěšně dostane jen minimum“ potvrzuje ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Jiří Vorlíček.
Klinické studie trvají několik let. Od okamžiku původního objevu účinné látky po zahájení výroby léku uplyne v průměru pět až osm roků.
Celý článek si můžete přečíst na serveru iHNED.cz nebo ZDE.