Exkluzivně pro Zdraví.Euro.cz
V klinické medicině jsou stále bílá místa, kde musíme otevřeně opakovat závěr Egypťana Imhotepa, že „ to je nemoc, kterou nemohu léčit.“ Je zákonité, že právě v těchto bílých místech se znovu a znovu objevují zázrační lékaři, kteří svou „objevnou“ metodou nevyléčitelnou nemoc umí vyléčit. Někdy není snadné rozhodnout, zda jde o pomýleného nadšence nebo prostě o podvodníka.
Jedním z takových polí pro zázraky je poranění míchy, jehož tragika je dána známou neschopností funkční regenerace v centrálním nervovém systému.
Někteří kolegové i pacienti si ještě vzpomenou na „slavného“ profesora Jumašova z Moskvy, který několik let tvrdil, že po jeho operaci budou paraplegici chodit. Ministerstvo zdravotnictví nám, neurochirurgům, tenkrát doporučovalo naučit se a opakovat Jumašovovu metodu, ačkoliv všichni věděli, že jde o nesmysl.
Spasitel z Číny
V současnosti se na témž poli objevuje nový „spasitel“, i když v moderním rouchu kmenových buněk. Je to Číňan dr. H. Huang z Pekingu. Je příznačné, že i on je z totalitní země, kde režim těží prestižně i ekonomicky z objevů, které neobstojí před uznávanou metodologií.
Dr. Huang implantoval ve dvou centrech u Pekingu u více než 500 poraněných a u dalších asi 100 pacientů s ALS kmenové buňky z řady OEC (olfactory ensheating cells) po laminektomii přímo do míchy.
Není třeba opakovat , že kmenové buňky pro svou (teoretickou) omnipotenci jsou v současné době největší nadějí právě v léčbě poškození centrálního nervového systému. Zabývají se jimi stovky renomovaných laboratoří, v některých státech se pokusy přenesly do kliniky.
Diskutuje se o tom, zda se má výzkum vrátit na stoly základního výzkumu, či zda se mají pokusy dělat na zvířeti a člověku současně. Myslím, že pokusy na člověku jsou oprávněné. Ovšem za přísného dodržování etiky a zákonů.
U nás byly zatím kmenové buňky různého typu implantovány asi 20 poraněným, materiálem připraveným ústavem prof. E. Sykové.
Dr. Huang provedl svou implantaci vesměs u chroniků, za 6 měsíců až 18 roků po úrazu. Své optimistické výsledky publikoval už v roce 2003 v čínském časopisu (nečetl jsem) pak o nich mluvil na velkém sjezdu společnosti ICCP v únoru 2004 ve Vancouveru. Zde byl tvrdě kritizován, komentátoři sjezdu (3) odsoudili jeho výsledky velmi ohleduplně a elegantně.
1000 čekatelů z ciziny
Zprávy nekriticky přeceňující čínské úspěchy se však objevily i v seriozních mediích, proto do Pekingu začali cestovat pacienti z celého světa, především z Ameriky. Sám dr. Huang v interview tvrdil, že na čekací listině na jeho operaci je 3000 Číňanů a 1000 cizinců.
Tři odborníci na poranění míchy,dr.Dobkin z Los Angeles, dr. Curt z Curychu a dr. Guest z Miami se rozhodli ověřit věrohodnost výsledků udávaných čínským neurochirurgem. Své závěry otiskli v časopisu Neurorehabilitation and Neural Repair v roce 2006 (1).
Doporučuji všem, kdo se o poranění míchy zajímají, aby si článek pozorně přečetli. Já si dovolím jen parafrázovat nejdůležitější závěry.
Tři nezávislí odborníci vyšetřili podrobně 7 poraněných léčených v čínském centru. Z výsledků jejich pozorování vyplývají zásadní závěry:
Ani u jednoho operovaného nedošlo k zlepšení jakékoliv funkce. U všech došlo bezprostředně po operaci ke snížení nebo dočasnému vymizení spasmů. To je dávno známá zkušenost.
Ze sedmi operovaných mělo pět po výkonu komplikace, z nich čtyři meningitidu, která byla léčena antibiotiky. Šokovalo mě, že jednomu nemocnému se vysokou lézí provedl operatér dva návrty v čelní kosti a tudy vstřikl kmenové buňky do obou čelních laloků! (Odborník zapochybuje nejen o citu pro etiku, ale i o zdravém rozumu operatéra.)
Dr. Guest, kterému nebyl povolen vstup do přípravné laboratoře v Pekingu, mohl později prověřit buněčnou kulturu dr. Huanga. Našel v ní astrocyty, nezralé buňky, ale nikoliv OEC buňky.
Autoři hodnotí extenzivmí práci dr.Huanga podle mého názoru příliš ohleduplně a elegantně. Ze zprávy je totiž zřejmé, že postup dr. Huanga neodpovídá ani metodologickým ani etickým normám naší mediciny.
Ty jsou uvedeny v dokonalém přehledném článku známého odborníka Charlese H.Tatora z Toronta (3).
S jistou dávkou cynismu je možno říci, že dr. Huang dělá za své západní kolegy tu „špinavou“ základní fázi, totiž ověření dlouhodobé bezpečnosti aplikace kmenových buněk (kupř. nebezpečí nádorového bujení).
Po vynikajícím rozboru končí tři autoři svůj článek slovy, která je nutno opakovat v originále: „Until international standards for scientific trial methodologies have been incorporated, clinicians are obligated to advise their patients to forgo Dr Huangs procedure“. Tedy výrazné doporučení varovat nemocného před operací v Číně.
Budou se chtít Češi léčit v Číně?
Zatím jsem neslyšel, že by český paraplegik žádal o povolení léčby v Číně. V budoucnu to není vyloučeno. Uvedený článek s jasným závěrem je pro lékaře i úředníky ministerstva zdravotnictví přesvědčivým návodem, jak cestu za operací do Pekingu sice nemocnému nezakázat (to už není možné), ale neuvolnit na ni žádnou finanční náhradu z veřejných zdrojů. Léčení v Pekingu přijde nemocného na 20.000 až 50.000 dolarů.
P.S.: Podobnost neověřené čínské metody s metodou lékaře z Dominikánské republiky, který má za milion korun vyléčit nešťastného chlapce s těžkým poškozením mozku po dlouho trvající ischemii , který je v poslední době medializován, je víc než nápadná. Nešťastné rodiče chápu, ale lékaři jsou povinni jim vysvětlit marnost jejich naděje a doporučit jim, aby svého hocha nikam k drahé neověřené léčbě neposílali.
B.H. Dobkin, A.Curt, J.Guest, Cellular Transplants in China: Observational Study from the Largest Human Experiment in Cronic Spinal Cvord Injury. Neurorehabil,Neural Repair,2006,20,5.
Steeves JD,Fawcet J,TuszynskimM. Report on international clinical trials workshop on spinal cord injury. Spinal Cord 2004,42,591-7.
Ch.H. Tator, Review of Treatment Trials in Human Spinal Cord Injury: Isssues,Difficulties, and Recommendations. Neurosurgery 59:957-987,2006.
Prof.MUDr.Vladimír Beneš st. DrSc, www.Zdravi.Euro.cz