Sociálním kapitálem se označují vazby mezi jednotlivci, jak v rámci tzv. primárních skupin (tj. mezi lidmi nejbližšími), tak v rámci různých spolků, sdružení, asociací apod., ať formálních nebo neformálních, které jedincům pomáhají dosažení jejich cílů.
Sociální epidemiologové se již dlouhou dobu zabývají otázkou, jakým způsobem organizace nebo dezorganizace sociálních vazeb mezi lidmi ovlivňují zdraví populace.
Na úrovni primárních skupin (rodina, přátelé nebo sousedé) byla provedena řada studií, která měla zjistit, jakým způsobem sociální integrace, sociální a emocionální podpora ovlivňují mortalitu a morbiditu.
Na úrovni sekundárních skupin provedené studie ukazují, že občanská angažovanost a členství v různých dobrovolných sdruženích posilují důvěru lidí v sebe navzájem, což následně přináší pozitivní zdravotní výsledky na úrovni celé komunity.
Pozitivní i negativní důsledky pro zdraví:
Autor článku „Social capital and health“, který byl otištěn v časopise British Medical Bulletin však dokládá skutečnost, že důsledky existence sociálního kapitálu nemusí být pro zdraví jen prospěšné, ale v některých případech i negativní.
Mnoho studií prokázalo, že ženy obyčejně vyžadují vyšší stupeň sociální podpory od svého okolí ve srovnání s muži.
Na druhé straně ale svému okolí také vyšší podporu dávají. Ženy tak mohou být více vystaveny negativním sociálním dopadům než muži. Ženy se širší sítí kontaktů jsou tak více vtaženy do řešení problémů jiných jedinců a stresujících situací než ženy s méně rozvinutým okruhem sociálních vazeb.
Studie ukazují, že jedinci starající se o postižené, mají vyšší riziko vzniku a rozvoje různých onemocnění než ostatní jedinci. Zobecněno, negativní aspekty blízkých sociálních vazeb mají nepříznivý vliv na zdravotní stav, zvláště u žen.
Život v chudobě, na venkově nebo v chudé zemi znamená, že neformální sociální vztahy, zvláště v rámci primárních skupin, se dostávají více do popředí než v místech a v situacích, kde jsou služby plně funkční a dostupné.
Takové chybějící služby jsou do jisté míry nahrazovány právě těmito sociálními vazbami.
Bez infrastruktury, fungujících hygienických a sanitárních služeb, dostupných zdravotních služeb, škol, právního státu a dalších institucí, je existence sociálních vztahů nezbytnou podmínkou přežití.
Sociální vazby mohou představovat i břemeno, pokud dochází k pomluvám nebo se v řízení vztahů se prosazuje násilí. Dalším rizikem je nedostupnost sociálních služeb, které mohou ulehčit situaci osob, jež pečují o jiné.
Studie v západních zemích ukazují, že blízcí příbuzní, zvláště rodiče, jsou nejdůležitější součástí sociální sítě každého jedince.
| ZDROJ: |
|---|
| Kunitz SJ. Social capital and healthBritish Medical Bulletin, Vol. 69, 2004 |
V městské populaci jsou vztahy mezi příbuznými volnější a na významu získávají vazby na přátele a známé, zatímco na vesnicích je tomu naopak.
Město versus vesnice
Studie v 70. letech prokázaly, že užívání antikoncepce bylo rozšířenější mezi mladými ženami, které žily samostatně, než u těch, které žily v rámci velké rodiny. Rodina a někdy i samotní partneři totiž očekávali především to, že mladá žena porodí dítě. Proto se snažili ženy donutit, aby antikoncepci neužívaly.
Podobně tomu bylo i v otázce užívání alkoholu. Mladí lidé, kteří žili v rámci větší rodiny (většinou ve venkovských oblastech), konzumovali alkohol v prostředí, které zdůrazňovalo pocit odpovědnosti k blízkým a oni tak pití alkoholu měli pod kontrolou. Na druhé straně prostředí měst vedlo ke snížení odpovědnosti k blízkým a následným problémům s alkoholismem.
Závěrem je možné uvést, že i vnější prostředí, ve kterém se samotné sociální vztahy a vazby utvářejí, ovlivňuje strukturu, funkci a efektivitu těchto vazeb. Tyto vazby zase v různé míře ovlivňují zdraví jednotlivců i jejich přístup ke zdravotním službám, a to jak v pozitivním, tak i negativním smyslu.
(jha), www.Zdravi.Euro.cz