„Letos v zimě nebyla chřipková epidemie,“ uvádí hlavní důvod dobrých pololetních výsledků Terezie Kretschmerová z Českého statistického úřadu. Díky tomu se mohlo po několika letech projevit, jak se zlepšila zdravotní péče a životní styl.
„Jedno číslo samo o sobě nic neznamená, důležité jsou dlouhodobé trendy,“ upozorňuje Jan Holčík z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Údaje ČSÚ podle něho potvrzují dlouhodobý trend, podle kterého se zdraví obyvatel zlepšuje. „Něco se změnilo už v roce 1984,“ připomíná počátek změny.
Terezie Kretschmerová upozorňuje, že zlepšování zdravotního stavu se zbrzdilo počátkem nového století - například přestal klesat počet zemřelých. Údaje z počátku roku signalizují, že pozitivní trend opět může zrychlit.
Lidé mění svůj osud
Lepší šance k přežití dnes podle Holčíka nedává jen vyšší kvalita medicíny.
„Před dvaceti lety lidé opět získali schopnost věřit, že mohou víc ovlivňovat svůj osud. Myslí si, že stojí za to, něco udělat pro svůj život a více se věnovat dětem,“ vysvětluje brněnský profesor hlavní důvod zlepšení a dodává ve zkratce: „Inteligentní maminka, která se dobře stará o své dítě, udělá pro jeho zdraví víc, než nová nemocnice.“
Podle statistik ČSÚ se v posledních dvou letech opět daří to, co v devadesátých letech: opět se rychle snižuje počet úmrtí na cévní choroby a na zhoubné nádory. Dohromady na ně zemřou tři čtvrtiny mužů a čtyři pětiny žen.
Tento efekt však v minulém roce nebyl vidět vinou jarní chřipky, po níž zemřely tisíce starších lidí.
Daří se s rakovinou prsu, potíže s plícemi
Posun k lepšímu potvrzuje předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček: „K hlavním zabijákům patří rakovina prsu, kde se výsledky zlepšily zcela zásadně. Funguje screening, který vyhledává nemocné ženy, jsou k dispozici nové léky, které prodlužují život,“ říká.
Opačným pólem je rakovina plic, kde se výsledky nezlepšují. Metody vyhledávání nemocných neexistují a i ty nejlepší léky prodlouží život řádově o měsíce. Ze stejných důvodů se jen o málo zlepšila léčby nejčastějšího nádorového onemocnění u mužů - rakoviny tlustého střeva.
Také podle Vorlíčka je rozhodující zájem občanů. „Jejich přístup se mění, úplný obrat ale bude trvat patnáct let. Je to otázka výměny jedné generace.“ Především mladí lidé mají úplný hlad po informacích a hledají co nejlepší služby. „Na druhé straně se neomezuje kouření,“ dodává známý onkolog.
Zlepšení údajů o úmrtnosti může být koncem roku ještě razantnější díky silničnímu zákonu, který na polovinu snížil počet mrtvých na silnicích. Nehody jsou přitom nejčastějším důvodem úmrtí mladých lidí.
Dvacet let za Švédy
Zdravotní stav Čechů dosáhne současnou úroveň nejlepších zemí Evropské unie - například Švédska - za 20 až 25 let. „Není to věc vybavení sálů, ani vzdělání lékařů, ale lidé se musí o sebe víc starat. Přitom je k tomu nejde nutit,“ říká profesor Holčík.
Jak podstatnou změnou ještě musí tuzemská společnost projít, ukazují nedávno publikovaná data Eurostatu. Pro Čechy jsou zvlášť nelichotivá, protože jsou z „nepříznivého“ roku 2003.
Úrovni nejhorších zemí „staré“ evropské patnáctky, jako je například Portugalsko, se blíží z nových členských zemí pouze Slovinci. Češi jsou zhruba na úrovni dalších zemí Visegrádu, o něco horší jsou pobaltské národy. Přitom vůbec nejčastěji umírají na nemoci srdce a zároveň jsou po Maďarech nejhorší v rakovině plic a dýchacích cest.
Češi jsou podle Eurostatu mimořádným případem, když umírají o něco častěji než průměrný Evropan ve všech věkových kategoriích s výjimkou novorozenců. Nejvíce podobní jsou nám Poláci a Maďaři, kteří nedosahují evropských norem ani v případě novorozenců. Děti a čtyřicátníci výrazně častěji umírají na Slovensku a v Pobaltí.
Pokud se potvrdí dobrá čísla z počátku roku, mohou se Češi přiblížit úrovni Slovinců a Portugalců.
Aktuálně.cz