Letos spoluúčast pacientů dosáhne 18,1 miliardy korun.
VE SNAZE NAKRMIT marnotratné zdravotnictví však někteří politici nehrají s veřejností tak úplně čistou hru. V České republice spoluúčast pacientů existuje a stále roste.
Dokonce rychleji, než rostou celkové náklady na zdravotnictví. Letos podle odhadů Ministerstva financí dosáhne podíl soukromých výdajů na celkových výdajích na zdravotnictví 8,8 % a překročí 18 miliard korun. Každý občan ze své kapsy tedy zaplatí navíc 1750 korun, a to pro některé není tak málo.
Korektnější by však bylo porovnávat soukromé výdaje na zdravotní péči s výdaji z veřejného zdravotního pojištění. Ostatní výdajové položky resortu zdravotnictví jsou totiž hrazeny ze státního nebo municipálních rozpočtů a přispíváme na ně už ze svých daní.
Kromě toho nejde o přímé výdaje za zdravotní péči, ale o opravy, investice, vědecký výzkum, osvětu a různé další programy. Při porovnání soukromých výdajů na zdravotní péči s výdaji, které hradí zdravotní pojišťovny, dojdeme k tomu, že spoluúčast letos dosáhne dokonce 9,4 procenta.
Platíme navíc ze svých kapes především za léky. V loňském roce to bylo v průměru 502 koruny za osobu za rok a to znamenalo meziroční nárůst o celých 100 korun, tedy o 25 procent.
Dále doplácíme za stomatologickou péči a některé zdravotnické pomůcky. Hotově platíme za vyšetření a léčení v soukromých zdravotnických zařízeních, za nadstandardní pobyt v nemocni a některé další položky.
NEJHŮŘE NA TOM JSOU DŮCHODCI, kteří doplácejí nejvíce. Podle Českého statistického úřadu vychází, že důchodci v průměru dopláceli loni za zdraví 2700 korun ročně na osobu. (Členové rodin zaměstnanců jen 1444 korun ročně za osobu.)
Kdybychom tedy chtěli spoluúčast zvýšit z dnešní úrovně 8,8 % na 20 až 25 % všech výdajů na zdravotnictví, jak to požadují někteří politici, pak by roční spoluúčast důchodců dosahovala nebo dokonce přesahovala výši jednoho průměrného měsíčního důchodu.
Z většiny důchodců bychom rázem udělali sociální případy, které by bylo nutné podporovat nějakou formou sociálních dávek. Taková spoluúčast by neměla valný význam.
PŘI VOLBĚ SPOLUÚČASTI bude třeba postupovat velmi opatrně. Měli bychom požadovat od reformy zdravotnictví, aby nejprve skoncovala s korupcí, plýtváním a rozkrádáním. Měla by přesně definovat rozsah standardní péče, kterou budou plně hradit zdravotní pojišťovny z veřejného zdravotního pojištění.
Kromě toho by měla vytvořit prostor a čas pro občany, aby si mohli udělat rezervy nebo se pojistit. Pak by byli schopni zaplatit péči, která nebude z veřejného zdravotního pojištění hrazena vůbec nebo na kterou bude nutné doplácet.
Typy soukromého zdravotního pojištění
Pojištění pobytu v nemocnici - Pojištění následné rekonvalescence po nemoci nebo úrazu - Pojištění denní dávky v době pracovní neschopnosti - Pojištění pro případ chirurgického zákroku - Pojištění závažných chorob
Všechny tyto pojistné produkty jsou sjednávány na určitou částku, která je klientovi v případě vzniku pojistné události vyplacena a s penězi může nakládat dle vlastního uvážení.
Pojištění trvalé invalidity po úrazu nebo po nemoci - Pojištění dlouhodobé péče
Toto pojištění je konstruováno jinak. Pojistné plnění se nejčastěji vyplácí podle rozsahu invalidity jednorázově nebo jako měsíční renta po určité období, které si klient může zvolit.
Ekonom