Nejvíc si podle OECD berou na provoz pojišťovny v Německu, 6,8 procenta. Podle nezávislého experta Pavla Vepřeka však není cílem další pokles peněz na provoz, ale růst efektivity jejich fungování.
„Opravdu pojišťovny v ČR na svůj provoz dávají minimum ve srovnání s ostatními. Rozsah agend je podobný, v něčem mají zahraniční pojišťovny širší záběr, třeba v Německu vyplácejí také nemocenskou,“ řekl ČTK Vepřek.
Kraje vedené ČSSD prosazují, aby ministerstvo zdravotnictví peníze na provoz pojišťovnám od září snížilo. Tvrdí, že nyní činí 3,7 procenta, když klesnou o 0,7 procenta, ušetří se ročně 600 milionů. Když klesnou na dvě procenta, ušetří se 3,6 miliardy. Kraje tak chtějí získat peníze na zvyšování platů ve svých nemocnicích.
Podle Vepřeka by ale hlavním cílem měl být růst efektivity fungování pojišťoven, nikoli další snižování už tak nízkých provozních nákladů. Podle něj by se za provoz neušetřilo ani v případě, že by místo osmi zdravotních pojišťoven byla v ČR pouze jedna. I takové návrhy se totiž v minulosti objevily.
„Ne, naopak, bylo by to ještě dražší,“ řekl Vepřek. Pojišťovny se podle něj více snaží o efektivitu právě proto, že jsou v konkurenčním prostředí. „Důvod, proč pojišťovny máme, je, aby dobře spravovaly náklady na zdravotní péči. Když budeme mít pojišťovnu jednu, bude jí to jedno, a když nebude mít peníze, natáhne ruce ke státu, anebo omezí péči,“ varoval.
Všeobecná zdravotní pojišťovna má přes šest milionů pojištěnců, největší zaměstnanecká Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra přes milion. Jediná pojišťovna v zemi by musela obstarat 10,5 milionu pojištěnců. „Náklady na vnitřní řízení velké firmy jsou větší než u firmy, která je menší, takže spojením by se nic neušetřilo,“ dodal Vepřek.
Gajdáček, který je šéfem pojišťovny vnitra, upřesnil, že procenta na provoz se počítají z celkových příjmů. Na Slovensku činí 3,5, v Británii 4,1, v Belgii 4,5, v Nizozemsku 4,8, ve Francii 5,5, ve Švýcarsku 6,6 a v Německu 6,8 procenta.
„V Evropě neexistuje v současné době obdobný systém, který by pracoval s takovou nákladovou efektivitou,“ zdůraznil Gajdáček. Případné omezování provozních prostředků by podle něj mohlo ohrozit zajištění všech činností, které jsou zdravotním pojišťovnám svěřeny.
Z provozních nákladů 87 procent přímo souvisí s činnostmi, které pojišťovnám ukládá zákon. Vedle kontroly výběru pojistného jsou to revizní činnost, smluvní politika, ekonomické operace, provoz IT, servis pro pojištěnce a náklady na mezistátní vyúčtování zdravotní péče.
Zbylých 13 procent má souvislost nepřímou. Jsou to peníze na vzdělávání, procesy řízení kvality, informace pro zdravotnická zařízení a plátce pojistného, náklady na provoz národního referenčního centra, na odborné konference a investice.