V naší zemi stále přežívá onen mýtus, že zdravotnictví je zadarmo a že zdroje jeho financování jsou nevyčerpatelné. Jenže to tak není. Jak víme, od podzimu roku 1992 byla otevřena první zdravotní pojišťovna Všeobecné zdravotní pojišťovny. Poté se jako houby po dešti vyrojily desítky solventních rezortních pojišťoven, které postupně krachovaly, jak bylo za Klausových vlád v devadesátých letech obvyklé.
Zdravotní program šitý na míru?
Nyní je trh těchto zdravotních pojišťoven relativně stabilizován a člověku by se chtělo říci: tak to konečně funguje! Opravdu? Skutečně jste zdravotně pojištěni? Máte své zdravotní programy šité na míru? Že tyto možnosti má vaše auto, vaše penzijní spoření, životní a jiné produkty od „opravdových“ pojišťoven? Ovšem vy se svými zdravotními potřebami to nemáte. Jste udržováni v mylné naději, že můžete stonat, kdy se vám zachce, a to s jakoukoliv nemocí, a vaše zdravotní pojišťovna to celé zaplatí a ještě za vaše léčení odmění zdravotníky. Ale ouha!
Proč se vybírají peníze v nedůstojných sbírkách na léčby „Nikolek“ a podobně postižených dětí či jiných vážně nemocných? To se nyní může vychloubat Julínek zavedením limitu 5 000 korun? Kde jsou zdravotní pojišťovny a jejich garance, že zaplatí klientovi léčbu jinak smrtelné nemoci?
Zdroj financování zdravotnictví
Zdroj tvoří naše zdravotní daň v neměnné výši 13,5 procent, což z hrubého domácího produktu dělá jeden z nejnižších odvodů ve výši kolem 7,5 procent. Výdajem je pak tržní cena nákupu služeb, materiálu, energií a dalších spojená s provozem. Regulovaná cena je vstup peněz ze zdravotní daně přerozdělovaný podle směru větru našimi zdravotními pojišťovnami. Prostě - tak jaksi plánované socialistické hospodářství, ale s výhledem na jeden rok, bez žádné koncepce, jen s použitím krátkodobých statistických dat prohnaných výpočetní technikou.
Samy zdravotní pojišťovny už dávno mohly požadovat po státu zajištění limitů a´la Julínek. Místo toho se čeká na zázrak, který ovšem sám nikdy nepřijde.
A přínos nemocnic jako akciovek?
Občanská demokratická strana z nemocnic udělala akciovky, kde opět o něco méně jde o původní poslání těchto zařízení a opět o něco více o peníze nutné k přežití. Takže pokud kraj nechá volně obchodovat jejich akcie, mohou je skoupit zdravotnické či jiné řetězce a budete mít po možnosti si vybrat lékaře, kterému věříte.
Osobně očekávám pokles kvality zdravotní péče díky snaze vydělávat „ber kde ber“. Nebo do hry vstoupí podnikatel, kterému čerta starého záleží na nevýdělečném zdravotnickém zařízení. Ten si z nemocnice udělá jiný byznys a my zde přijdeme o nutné zařízení se všemi důsledky na věky věků.
To přece ale nechceme.
Vítězslav Podivínský, praktický lékař, Litomyšl , Regionální deník
