ČTK informaci získala z výroční zprávy Agelu.
Předseda představenstva akciové společnosti Agel Filip Horák ve výroční zprávě uvedl, že loňský rok byl pro tuzemské zdravotnictví jedním z nejtěžších za posledních 20 let. „I přes dramatický pokles úhrad od zdravotních pojišťoven se konsolidovaný výsledek hospodaření podařil udržet na úrovni roku 2012,“ podotkl.
Zhruba dvě třetiny hospodářského výsledku holdingu Agel tvoří zisk distribučních společností skupiny. Zdravotnická zařízení mají na zisku skupiny Agel přibližně třetinový podíl. Mateřská společnost Agel, ve které Chrenek drží 75 procent akcií, loni utržila 345 milionů korun a měla čistý zisk 332 milionů korun.
Nemocnice v Česku loni vykázaly ztrátu 1,9 miliardy korun, předloni byly v plusu 400 milionů. V propadu loni poprvé skončily i státní nemocnice zřizované ministerstvem zdravotnictví. Například šest moravskoslezských krajských nemocnic, které fungují jako příspěvkové organizace, loni hospodařilo se ztrátou zhruba 224 milionů korun.
Přestože moravskoslezské nemocnice vykázaly ztrátové hospodaření, mohl být podle hejtmanství propad ještě větší. „V roce 2013 platila zatím 'nejtvrdší' úhradová vyhláška, kvůli níž se příjmy krajských nemocnic od zdravotních pojišťoven snížily o 152 milionů korun oproti roku 2012,“ upozornila mluvčí krajského úřadu Petra Špornová.
Skupina Agel v Česku provozuje 11 nemocnic a několik dalších zdravotnických zařízení. Například v Olomouckém kraji si na 20 let od hejtmanství pronajala nemocnice ve Šternberku, Prostějově a Přerově.
Od roku 2006 působí Agel prostřednictvím své dceřiné společnosti Agel SK i na Slovensku, kde provozuje čtyři nemocnice. Pod skupinu spadá síť akreditovaných zdravotnických laboratoří, ústavních a veřejných lékáren a distribuční společnost MARTEK MEDICAL.
Skupina Agel každoročně investuje do svých zdravotnických zařízení zhruba 650 milionů korun. Od roku 2007 vydala na investice víc než 3,5 miliardy. V Česku skupina Agel zaměstnává 7500 lidí a ročně hospitalizuje přes 170.000 pacientů.