Paliativní péče poskytovaná terminálně nemocným a umírajícím pacientům představuje jednu z nejnáročnějších oblastí péče v ošetřovatelství. Uplatňuje přístup zlepšování kvality života pacientů a jejich rodin tváří v tvář život ohrožujícímu onemocnění. Včas identifikuje, neodkladně diagnostikuje a léčí bolest i fyzické, psychosociální a duševní problémy (Magurová a kol., 2008). Novotný, Novotná, Ondriová (2010) poukazují na fakt, že lékař a sestra by neměli brát proces umírání ani smrt pacienta jako osobní porážku. Vůči umírajícím máme mnohem větší závazky než pouze ty, k nimž nás zavazuje medicínský či ošetřovatelský přístup.
Metodika a výzkumný vzorek
Cílem šetření bylo zmapovat postoj zdravotnické veřejnosti k poskytování paliativní péče v jednotlivých nemocničních zařízeních. Průzkumu se zúčastnilo 67 respondentů v zastoupení slovenské zdravotnické veřejnosti (Prešov, Košice), kteří poskytují paliativní péči. Počet respondentů v námi určených skupinách nebyl shodný, protože jsme nerealizovali komparativní průzkum.
První skupinu respondentů tvořilo 47 sester, druhou 20 lékařů. Dotazovaní byli z klinik gerontologie, geriatrie, z doléčovacích oddělení a oddělení dlouhodobě nemocných či z léčebny dlouhodobě nemocných. V průzkumu jsme uplatnili metodu nestandardizovaného dotazníku, který reflektoval subjektivní vnímání respondentů k poskytování paliativní péče.
Výsledky průzkumu prezentují tab. 1-6.
Diskuse a závěr
Z výsledků průzkumu vyplynulo, že zdravotnická veřejnost vnímá poskytování paliativní péče v praxi jako velmi náročnou na psychiku i fyzickou zdatnost. Z tohoto důvodu navrhujeme v rámci poskytování paliativní péče na geriatrických a doléčovacích klinikách/odděleních a na klinikách/ odděleních dlouhodobě nemocných podporovat zřizování jednotek paliativní medicíny, vypracovat standardy pro poskytování paliativní péče, zabezpečit kvalitní materiálně-technické a personální vybavení klinik/oddělení, motivovat a podporovat vzdělávání zdravotnické veřejnosti v oblasti paliativní péče a realizovat prevenci syndromu vyhoření mnohem intenzivněji především u těch, kteří tuto péči poskytují. Ústřední myšlenkou poskytování paliativní péče je zabezpečit terminálně nemocným a umírajícím úlevu od jakéhokoli utrpení. Její kvalita závisí nejen na technicko-materiálním vybavení zdravotnických zařízení, ale i na osobnostních předpokladech, odborných znalostech a zručnosti těch, kteří ji zabezpečují. Je faktem, že v poskytování paliativní péče máme před sebou ještě dlouhou cestu. Hudáková (2011) konstatuje, že vývoj této péče nepochybně závisí také na vytvoření zákonů souvisejících s danou péčí a na způsobu jejího financování. Významným aspektem jejího rozvoje na úroveň standardu evropských zemí je i úroveň myšlení těch, kteří o záležitostech souvisejících s typem této péče rozhodují. Předpokládáme, že kvalita paliativní péče bude narůstat pouze tehdy, až kvalita života terminálně nemocných a umírajících pacientů získá přednost před ekonomickým faktorem.
**
Tab. 1 Vnímání náročnosti poskytování paliativní péče
sestra lékař
možnosti odpovědí
n % n %
psychicky náročné 35 57 13 42
fyzicky náročné 14 23 7 23
zachovávám si profesionální přístup 5 8 10 32
nerozlišuji standardní rozdíl péče od poskytování 7 12 1 3
jiné 0 0 0 0
Tab. 2 Hodnocení materiálně-technického vybavení pracovišť
sestra lékař
možnosti odpovědí
n % n %
vyhovuje 11 23 7 37
spíše vyhovuje 7 15 7 37
průměrné 24 51 4 21
spíše nevyhovuje 5 11 1 5
nevyhovuje 0 0 0 0
Tab. 3 Hodnocení personálního zabezpečení pracovišť
sestra lékař
možnosti odpovědí
n % n %
vyhovuje 11 23 7 37
spíše vyhovuje 6 13 5 26
průměrné 26 55 6 32
spíše nevyhovuje 4 9 1 5
nevyhovuje 0 0 0 0
Tab. 4 Vnímání náročnosti průběhu fází umírání
sestra lékař
možnosti odpovědí
n % n %
šok, popírání reality a izolace 7 13 3 14
hněv, zlost, vzpoura 10 19 6 29
vyjednávání 1 2 1 5
deprese, zoufalství 17 32 8 38
akceptace, smíření se s realitou 9 17 1 5
žádnou z fází nevnímám jako náročnou 9 17 2 9
Tab. 5 Náročnost uspokojování potřeb umírajících
sestra lékař
možnosti odpovědí
n % n %
biologické potřeby 3 9 0 0
psychické potřeby 11 32 6 50
sociální potřeby 11 32 2 17
spirituální potřeby 1 3 0 0
všechny sféry potřeb 8 24 4 33
Tab. 6 Vnímání potřeby vzdělávání se v problematice paliativní péče
sestra lékař
možnosti odpovědí
n % n %
vzdělávání je potřebné 42 89 17 85
vzdělávání není potřebné 1 2 1 5
nedokážu posoudit 4 9 2 10
O autorovi| PhDr. Jana Cinová, Ph. D., PhDr. Iveta Ondriová, Ph. D., PhDr. Zuzana Novotná, Ph. D., Katedra ošetrovateľstva, Fakulta zdravotníckych odborov, Prešovská univerzita v Prešove, Prešov, cinova@unipo.sk