ÚS v únoru konkrétně řekl, že zdravotnická zařízení už nemohou zpětně vymáhat poplatky za lůžkovou péči za období, kdy zákon stanovoval denní sazbu 100 korun. Poplatek v této výši soud už v roce v roce 2013 zrušil, donedávna ovšem pokračovalo mnoho sporů mezi nemocnicemi a pacienty. Řešily je soudy po celém Česku, některé mohly vyústit v exekuce. V součtu jde o milionové sumy.
Pokud ÚS v minulosti řekl, že určité ustanovení zákona odporuje ústavnímu pořádku, nelze je poté použít jako právní základ pro přiznání nároku na zaplacení poplatku, uvedl v únoru k nálezu soudce zpravodaj Pavel Rychetský.
Únorový nález podle generálního sekretáře ÚS Iva Pospíšila vyvolal řadu nepřesných a zavádějících mediálních zpráv. Situace je podle Pospíšila ve skutečnosti taková, že dosud sjednaná práva a povinnosti mezi pacienty a zdravotnickými zařízeními zůstávají zachována. Ovšem pokud pacient jako dlužník neplatil dobrovolně, nelze nárok vymáhat soudní cestou.
„Z nálezu ani z právní úpravy, kterou nález aplikoval, však nevyplývá, že by bylo zdravotnické zařízení povinno již zaplacené poplatky či jejich části vracet, nebo že by bylo povinno samo měnit sjednaná uznání dluhu a splátkové kalendáře,“ uvedl Pospíšil.
Hospodářské noviny v úterý uvedly, že nález působí zdravotnickým zařízením také problémy účetního rázu. „I k tomu lze však uvést, že pokud některá zdravotnická zařízení, jak uvedla média, zaplatila daň z příjmů za dosud nevymožené části těchto poplatků, pak s ohledem na jejich nevymahatelnost lze jistě postupem podle daňového řádu požádat o vrácení části již zaplacené daně,“ popsal Pospíšil.
Poplatek za pobyt v nemocnici původně činil 60 korun. Po jeho zvýšení na 100 korun za den jej v roce 2013 přezkoumal ÚS a s několikaměsíčním odkladem poplatek zrušil. Důvodem bylo zejména jeho paušální uplatňování na všechny pacienty. Vláda jej poté už neobnovila ani v původní výši. Starší dluhy z období šedesátikorunové sazby lze po pacientech nadále vymáhat.