Zdravotnické reformy se zastavily, část z nich, poplatky, se ruší

Zdravotníci varují, že už tak napjatý zdravotnický rozpočet přijde zrušením poplatků o další příjmy, pacienti ročně platili 5,5 miliardy korun. Resort spotřebuje za rok 290 miliard. Zdravotnické odbory jsou ve stávkové pohotovosti, varování zaznívá z krizového štábu nemocnic, odborů a pacientů, krizového štábu lázní, sdružení lékařů i profesních komor.

Resort od července vede po pádu vlády Petra Nečase (ODS) Martin Holcát. O ministru vzešlém z voleb budoucí vládní koalice vyjednává.

Aktuálně je ve zdravotnictví spor o novou úhradovou vyhlášku. Zatím se zdravotníci spokojili s výzvami k prezidentu Miloši Zemanovi, aby použil své autority ke korekci přístupu vlády v demisi. Několik otevřených dopisů poslali také Holcátovi. Ministr jim odpověděl, že na péči dává jeho úhradová vyhláška na rok 2014 o deset miliard korun víc, než jim dala vyhláška jeho předchůdce Leoše Hegera (TOP 09) pro loňský rok. Je v ní prý také méně regulací, jak žádal Ústavní soud.

Na rozdíl od počátku minulého roku, kdy se bouřily nemocnice kvůli rušení smluv s pojišťovnou a lékařská komora organizovala za podpory pacientů i odborů protesty „za záchranu dostupné péče“, je tedy teď ve zdravotnictví klid. Je to ale klid před bouří - proti vládě v demisi, která nemůže dělat reformy, nemá podle zdravotníků smysl protestovat. Vyčkávají, až vznikne nová vláda, aby měli s kým vyjednávat. Na rozdíl od Hegera se tedy Holcát výzev k odstoupení nedočkal.

Své požadavky se zdravotníci snažili prosadit za pomoci petic: pod petici za záchranu kvalitního zdravotnictví získala lékařská komora s podporou odborů 123.000 podpisů. Uspořádala 1. března Den zdraví lékařů, většina ale ordinovala. Heger jim poděkoval, že se k nátlaku nepřidali, a pacienty ujistil, že situace zdravotnictví není tak kritická, jak tvrdí komora. Péče je podle něj zajištěna, platy zdravotníků rostou a na rozdíl od jiných odvětví zdravotníkům nezaměstnanost nehrozí.

Další petice byly za záchranu lázní, za zařazení protonové léčby do úhrad z veřejného pojištění či proti chystaným fúzím - v pražském Revmatologickém ústavu a v brněnském Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie byla kvůli plánu na slučování s fakultními nemocnicemi vyhlášena také stávková pohotovost.

Zastavení změn v českém lázeňství žádali v petici odboráři, lázeňští pracovníci, vedení lázní i pacienti. Nový seznam lázeňské péče omezil počty léčených, příjmy lázní klesly. Petice byla za návrat k původnímu seznamu, a tedy k původnímu rozsahu péče a plateb od pojišťoven. Další petici pořádali rodiče za záchranu dětské léčebny Vesna v Janských Lázních. Dohromady pod oběma peticemi je 37.000 podpisů.

Petici Hlas pro život za zařazení protonové léčby do úhrad z veřejného pojištění podepsalo 150.000 lidí. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) odmítá platnost smlouvy o smlouvě budoucí, podepsal ji v roce 2006 nucený správce. Chce jiné podmínky, pražské centrum prý léčí dráž než mnichovské centrum, kam VZP nemocné s rakovinou posílá. Dvěma žalobami na VZP se zabývá Rozhodčí soud, VZP se domáhá uznání neplatnosti smlouvy o smlouvě budoucí u civilního soudu. Kauzu řeší také protikorupční policie, vznesla obvinění z pokusu o zneužití pravomoci veřejného činitele.

VZP zatěžuje také řešení projektu IZIP. Za deset let do něj dala 1,7 miliardy. Správní rada schválila odkup elektronického portálu, včetně zbylých akcií projektu IZIP od menšinového vlastníka za 59 milionů. VZP chce mít 100 procent podniku, nyní má 51 procent. Pokud se to nepodaří, z projektu odejde, akcií se zbaví a vypíše výběrové řízení na nový portál, který potřebuje pro komunikaci s lékaři, plátci pojistného i pojištěnci.