Nemocnice dostanou v příštím roce o pět procent nižší paušál, léčebnám dlouhodobě nemocných poklesne dokonce o deset procent, ambulantním specialistům klesnou platby z pojišťoven o dvě procenta.
Asociace českých a moravských nemocnic už oznámila, že při takových platbách bude nutné omezit péči.
„Může jít o první nástřel, ze kterého může ministr při jednání s lékaři ustoupit,“ připouští tvrdost nabídky zdravotní expert Pavel Vepřek.
„Návrh vyhlášky je postaven restriktivně, nicméně probíhá připomínkové řízení a vyhodnocování připomínek,“ připustil změny také mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Šetřit se podle něho bude především odkládáním výkonů, které se dají plánovat.
Rozpočet bez kontroly
Ministra Leoše Hegera nutí k tvrdému postupu, fakt, že zdravotníci už podruhé nesplní plánovaný rozpočet.
V roce 2009 nepočítaly pojistné plány pojišťoven s dopady krize. Vyšší nezaměstnanost způsobila propad v příjmech o 10 miliard. S odpovídajícím schodkem se počítalo i v letošním roce. Z údajů ČSÚ však vyplývá, že se deficit může prohloubit o dalších 5-10 miliard, protože pojišťovny neudržely pod kontrolou výdaje.
Obtížnou situaci připouští i mluvčí Sršeň. „Rostoucí deficit za poslední roky značným způsobem vyčerpal rezervy systému. Již nyní je na účtech zdravotních pojišťoven v rezervách pouze 13 miliard. Je zde zřejmé nebezpečí zpožďování plateb pojišťoven zdravotnickým zařízením,“ upozornil mluvčí.
Pokud se rezervy pojišťoven do konce roku sníží z loňských dvaceti na letošních 10 miliard, musí rozpočet opravdu tvrdě šetřit. Podle odhadu ministerstva financí vyrostou příjmy pojišťoven v příští roce pouze o pět miliard a hrozící deficit ve výši 20 miliard by skutečně platby pojišťoven zpozdil.
Také po přísných škrtech očekává ministerstvo zdravotnictví deficit ve výši několika miliard.
Kdo za to může
Deficit za rok 2010 způsobilo nekontrolované zvyšování plateb, které pojišťovny posílají tzv. speciálním centrům při velkých a některých soukromých nemocnicích.
Tato centra se specializují na určité diagnózy například v oboru onkologie, kardiologie a chirurgie.
O smlouvách s centry rozhoduje bez výběrových řízení manažeři zdravotních pojišťoven. V minulých letech tak postupně přidělili částku až 30 miliard ročně.
Ještě v roce 2007 utratily české nemocnice 83 miliard korun, letos tato částka vyroste podle údajů ČSÚ ke 115 miliardám. Z navýšení neviděly ani korunu menší ústavy na okresech, které sdružuje Asociace českých a moravských nemocnic. „Proto jsou pro nás škrty v úhradové vyhlášce likvidační,“ vysvětluje Stanislav Fiala z asociace.
Léky o 120 procent
Růst výdajů v centrech potvrzují i údaje Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Politici se v posledních pěti letech snaží udržet pod kontrolou výdaje na léky. To se podařilo díky zavedení poplatků u léků do tří set korun za jedno balení. Těch Češi letos užívají stejně jako v roce 2006. O osmdesát procent se zvýšila spotřeba léků od tří set do 2500 korun, které nejčastěji předepisují specialisté. Víc než dvakrát se zvýšila spotřeba léků v ceně přes 10 tisíc korun za jednu dávku, které se výlučně hradí z rozpočtů specializovaných center.
Nejdražších léků se ve výrobních cenách v roce 2006 prodalo za pět miliard. Pokud se udrží trend z prvního pololetí, tak letošní obrat překročí 11 miliard. Prodejní cena je po započtení marží distributorů i lékáren a DPH o třetinu vyšší.
Další nárůst výdajů v centrech způsobuje zavádění nových přístrojů, které nemocnice opět instalují pouze po dohodě s pojišťovnami.
Ministerstvo zdravotnictví připouští, že nemá páky, jak výdaje v centrech omezit. „Způsob úhrady tzv. centrové péče a její limitace je dán smlouvami zdravotních pojišťoven s těmito centry,“ upozorňuje mluvčí Sršeň, že na ministerské úhradové vyhlášce nezáleží.
Omezit výdaje pojišťoven na centra mohou pouze politické strany, které v případě VZP, pojišťovny ministerstva vnitra a vojenské pojišťovny jmenují většinu členů správních a dozorčích rad.