Názor čtenáře Deníku
Pracuji v nemocnici jako zdravotní sestra, vlastně „bratr“, deset let. Můj děda byl lékařem. I já jsem se hlásil na medicínu, ale nevyšlo to. Jsem št'asten, že pracuji v nemocnici a má služba mě velmi baví i naplňuje.Věřím, že je to vidět. Zaobírám se celým zdravotnictvím a přistupuji tak k tomuto problému s širším obrazem vidění a snažím se vše prosazovat komplexně.
Jsem mladý a není mi lhostejná dnešní situace ve zdravotnictví. Je mi líto, že chtěla odejít elita národa. Jsou to odborníci, které můžeme potřebovat všichni, včetně politiků. Lékařská protestní akce: Děkujeme, odcházíme, reforma resortu se týká nás všech. Nemyslíte?
Zavedlo se lepší zdravotní pojištění
Zdravotnické systémy se ocitají před novými výzvami. Zamýšlím se i nad celkovou koncepcí zdravotnictví. Na prvním místě je zdravotní stav obyvatelstva kvalita poskytovaných služeb, jejich financování i dlouhodobá udržitelnost optimálního stavu.
Po čtyřicet let komunistického režimu zde fungoval autoritativní systém poskytování zdravotní péče. Zdá se mi, že nebyla věnována přílišná pozornost zdravotní politice ve srovnání se současností. Představitelé organizací poskytující zdravotní péči nebyli motivováni k novelizaci platů. Změna nastala počátkem devadesátých let, kdy začala reformačeského zdravotnictví.
Bylo zavedeno lepší zdravotní pojištění, stát ztratil své monopolní postavení poskytovatele zdravotních služeb. Za Špidlovy vlády se převedlo veřejné nemocniční zařízení na kraje. Z nich udělali podle svého uvážení různé společnosti. Farmaceutické firmy inkasovaly desítky miliard korun ročně z patentových poplatků za léky.
Topolánkova vláda zavedla regulační poplatky, které měly zůstávat ve zdravotnických zařízeních. Tak se také stalo.
Ptám se, kde jsou? Každodenně slýcháme jak nejsou finance na řízení nemocnic a platy zdravotnického personálu.
Nynější pravicová vláda se hlásí k finanční stabilitě státu, reformám jednotlivých resortů, majícím zamezit nadále zadluženosti republiky. V současném mezinárodním srovnání dosahuje české zdravotnictví vynikajících výsledků za poměrně nízké finanční prostředky. Kvalita dostupnosti zdravotní péče patří k nadprůměru v zemích Evropské unie.
Za vysokou kvalitu českého zdravotnictví vděčíme především schopným, pracovitým lékařům, zdravotním sestrám i „bratrům“.
Rozhodující faktor
My všichni jsme rozhodujícím faktorem zdravotních služeb. Cítíte to také tak? Vždyť realizace jakékoli zdravotní strategie závisí právě na nás.
Světová zdravotnická organizace se dlouhodobě systematicky zabývá problematikou nejen personálu, ale také kvalitou zdravotnictví jako celku.
Uvědomuje si zároveň naši klíčovou roli pro zajišťování zdravotní péče.
Špatná politika vede ke snižování kvality poskytovaných služeb i ztrátě peněz. A to mě velmi bolí.
Nemá jasnou vizi
Srovnám-li tento obor se zahraničním, tvůrci zdravotní politiky tam věnují podstatně větší pozornost této problematice. Kde jsou příčiny tohoto neúspěchu? Je to určitě vklad do pracovníků, vzdělání , finanční ohodnocení i výzkum.
Zdravotnický systém nemá jasnou vizi, alespoň ministr Heger ji nezveřejnil.
Snad není tajná jako v jihočeském holdingu. Celorepublikově se má snižovat lůžkový fond o deset tisíc lůžek.Toto vede nejen k zavírání jednotlivých oddělení, slučování ošetřovacích jednotek i zániku malých nemocnic.
Dojde, ba i dochází k redukci zdravotnického personálu, co bude s nimi? Tento krok vede ke zvyšování nezaměstnanosti, což je výživná půda ke korupci, a v neposlední řadě k privatizaci nemocnic.
Zavření akutních oddělení nemocnic není jednoduché, proto se do něj také nikomu nechce. Pacientům v okolí totiž většinou vadí. A tak je pro politiky těžko obhajitelné rozhodnutí. A to i když tvrdí,že je lepší si dojet do vzdálenější, ale lepší nemocnice, než se nechat léčit v bližší nemocnici, která má horší personál i technické vybavení.
Politici by se tak nemuseli přímo „ušpinit“ nepopulárním rozhodnutím. Vládní činitelé své rozhodnutí házejí na bedra hejtmanům krajů, kde vládne ČSSD, aby nemuseli být částečně zodpovědní za své rozhodnutí. Takový promyšlený tah je dobrý před krajskými volbami, které se uskuteční za dva roky. Ministr s lékařským odborovým klubem podepsali memorandum, ale obsah nebyl zveřejněn.
Kdo za to ponese zodpovědnost
Domnívám se, že nešlo jen o zvýšení platů na trojnásobek průměrného platu, ale také o podporu k redukci lůžek. Po mnoho desetiletí dobře fungující systém se v dnešní době rozpadá.
Nečasova vláda dala zdravotnickému systému pořádnou bolestnou ránu. Kdo za to ponese zodpovědnost?
Věřím v celospolečenskou širší debatu. Nemůže nám přece být jedno, kudy chodíme a na co se díváme. A tak tento článek zakončím modlitbou starých Vikingů, kterou mám hodně rád: Popřej mi, Pane, abych v boji, který jde životem, měl odvahu riskovat a udeřit.
A mám-li zvítězit, dej, ať je to poprávu. A mám-li prohrát, dej, ať dokážu stát u cesty a pozdravit vítěze, až půjde kolem.