ČTK to řekla vedoucí Protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Liberci Jana Prattingerová.
„Byli v kontaktu s nemocnými, když byli infekční,“ uvedla Prattingerová.
Původní zdroj nákazy se s největší pravděpodobností objevil v Jablonci, ke kterému mají vazbu i nemocní z Liberce. Nakažené nespojuje bydliště ani zaměstnání, i proto se hygienici domnívají, že zdrojem nákazy je zřejmě nějaká potravina, která se krátkodobě prodávala v Jablonci.
„Pořád si myslíme, že to byla nějaká zelenina a ovoce, která byla kontaminována,“ uvedla Prattingerová. Této tezi nahrává i to, že se už neobjevují případy, které by nesouvisely s nakaženými. „Ta potravina, odborně vehiculum, už není,“ řekla epidemioložka. Vehikulem neboli nosičem viru může být například zelenina hnojená lidskými fekáliemi. Virus se totiž množí v lidském zažívacím traktu a je vylučován stolicí. Hygienici se původně domnívali, že pojítkem může být jablonecká přehrada, to se ale nepotvrdilo.
Žloutenka typu A se přenáší dotekem, kontaminovanou vodou, potravinami a znečištěnými předměty. Projeví se dva až sedm týdnů od nákazy. Jde o onemocnění jater, pacient má zažívací potíže, může mít také příznaky podobné chřipce či nervové potíže. Hygienici po původci nákazy z Jablonce stále pátrají, šance na jeho zjištění ale zřejmě není moc velká. „Je to způsobeno hodně tím, že inkubační doba je dlouhá. A člověk si nepamatuje, jaká místa za 50 dnů navštívil, co kde koupil,“ uvedla epidemioložka. Odborníci v rámci prevence radí očkování, ochrana proti žloutence A nastupuje už dva týdny po první dávce.
Zvýšený výskyt žloutenky hygienici v kraji už letos jednou zaznamenali. Před letními prázdninami bylo 18 případů mezi narkomany na Liberecku a Frýdlantsku.