Požadovali vyšší mzdy, jinak hrozili výpovědí. Ti, kteří se v úterý nevrátí, většinou přešli na jiná místa v ČR. Nenaplnily se tak předpovědi, že masově odejdou do zahraničí. V jednotlivých nemocnicích za ně mnohde zajistili náhradu. Patrně největší komplikace budou v kladenské nemocnici, v Brně a na Ústecku.
V kladenské nemocnici nestáhlo výpovědi šest neurologů, oddělení bude zatím provozováno v krizovém režimu. Bude také uzavřeno jedno ze dvou lůžkových oddělení neurologie a iktového centra pro postižené mozkovou mrtvicí. Vedení nemocnice se obrátilo s žádostí o pomoc na pražské nemocnice ve Střešovicích a Na Homolce, zda by jejich pracoviště nemohla kladenské iktové centrum dočasně zastoupit.
Na Ústecku stáhlo v litoměřické městské nemocnici výpovědi šest z původně devíti odcházejících lékařů. Z Krajské zdravotní (KZ), pod níž spadá pět krajských nemocnic, odchází sedm lékařů z Ústí nad Labem, dva z Mostu a po jednom z Teplic a Chomutova. Problém vznikne kvůli plánování služeb odchodem tří internistů z ústecké emergency. Lidé prý nebudou moci z okolních okresů jezdit do Ústí nad Labem, dokud se nemocnice s odchodem nevypořádá.
Osm anesteziologů opustí brněnskou Nemocnici Milosrdných bratří. Nemocnice proto zruší pět lůžek nejvyšší intenzity na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Pacienty už si převzaly jiné nemocnice. Celkem nemocnice v Jihomoravském kraji opustí 35 lékařů z 567, kteří výpovědi podali.
Bez krizových scénářů budou fungovat třeba nemocnice v Plzeňském kraji. Z fakultní nemocnice v Plzni chtělo odejít 70 lékařů, nakonec se jich 67 vrátilo. Žádný ze tří lékařů, kteří výpověď nestáhli, ale neodešel do zahraničí. Možné problémy na interně zažehnala městská nemocnice v Sušici na Klatovsku, kde výpověď podali čtyři mladí lékaři. Nemocnice na jejich podmínky nakonec přistoupila. Lékaři chtěli navíc například smluvně garantovat, že jim nemocnice umožní absolvování předatestačních stáží mimo nemocnici.
Jen několik jedinců odejde do zahraničí nebo jinam v Česku z nemocnic Pardubického kraje či kraje Vysočina, kde v pěti krajských nemocnicích nenastoupí v úterý do práce osm lékařů. Na severní Moravě nepřijde do práce devět lékařů z 578, kteří dali v kraji výpověď. Situace se uklidnila v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), kam podmínečně vezmou zpět dva lékaře kliniky transplantační chirurgie, které původně přijmout nechtěli. Vedení IKEM odůvodnilo změnu svého postoje zájmem pacientů.
V ČR dalo výpověď na konci roku s platností od 1. března v průměru 20 procent ze zhruba 18.000 nemocničních lékařů, v některých krajích a některých odbornostech hrozila katastrofa. Lékařské odbory požadovaly, aby lékaři měli od března 1,5 až trojnásobek průměrného platu v zemi, tedy až 70.000 korun základního platu. Nakonec ministr zdravotnictví Leoš Heger a odboráři podepsali memorandum, podle něhož by lékařům měly mzdy vzrůst o 5000 až 8000 korun a do dvou let by se měli dočkat 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy v zemi, která loni ve třetím čtvrtletí činila 23.665 korun.
V zahraničí žádný enormní zájem českých lékařů nezaznamenali a ani třeba tamější doktoři do Česka nemíří. O práci v některém z německých zdravotnických zařízení se v posledních měsících ucházeli pouze jedinci z Česka a jejich přírůstek se nijak nevymyká předchozím rokům. Nejvíce českých doktorů v současnosti působí v sousední spolkové zemi Sasko, kde na konci loňského roku našlo uplatnění 146 z nich.
Slovenští lékaři v poslední době ve větším počtu do ČR neodešli. Protestní akce českých doktorů však na Slovensku motivovala pracovníky ve zdravotnictví, aby i oni upozornili na nedostatečné odměňování či špatné pracovní podmínky. Lékařští specialisté už ohlásili na březen protest, ochotu k nátlakovým akcím zjišťují mezi svými členy zdravotničtí odboráři.