Diabetes mellitus 2. typu u dětí a dospívajících … U stále více lidí je diagnostikován diabetes mellitus. Podle americké diabetologické společnosti (American Diabetes Association) je 20,8 milionů lidí s diagnózou cukrovky a další miliony lidí netuší, že nemoc mají. Narůstá výskyt cukrovky u dětí, ale je obtížné získat přesné údaje. V minulosti byl diabetes 1. typu diagnostikován u dětí a diabetes 2. typu u dospělých nad 30 let. Ještě v roce 1990 byl diabetes 2. typu u dětí zaznamenán velmi vzácně. Do roku 1999 však tento typ cukrovky tvoří již 8-45 % diagnostikovaných případů. Podle některých autorů se diabetes 2. typu u dětí nachází častěji u určitých etnických skupin: indické, afroamerické, hispánské a latinskoamerické.
Vzhledem k tomu, že jde o nepřesné údaje, zahájila ADA v roce 2002 pětiletou studii, která sleduje prevalenci cukrovky 2. typu u dětí. Diabetes 2. typu byl dříve označován jako non-inzulin dependentní nebo diabetes dospělého věku. Tento typ cukrovky tvoří 90 % všech případů a má pomalý nástup. Je přítomna hyperglykemie, ale nedochází při ní k úbytku na váze, nebo jen velmi malému. V době diagnózy může být přítomna polyurie nebo ketonurie. Někdy bývá obtížné určit pouze z klinického obratu, zda jde o diabetes 1., nebo 2. typu, proto se dělají různá laboratorní vyšetření. Například protilátky proti buňkám Langerhansových ostrůvků jsou přítomny u diabetu 1. typu, ale chybějí u diabetu 2. typu. Také pomůže vyšetření C-peptidu a plazmového inzulinu.
Prediabetes podle ADA je stav, kdy je zvýšená hladina cukru v krvi, ne však natolik, aby vedla k diagnóze cukrovky. Prediabetes se vyskytuje jak u dospělých, tak u dětí. Ukázalo se, že včasné odhalení tohoto stavu může zabránit nebo oddálit nástup cukrovky u dospělých. Včasná diagnóza diabetu je důležitá pro prevenci dlouhodobých, závažných komplikací u dětí. Léčba zahrnuje posouzení faktorů životního stylu, jako je tělesná aktivita, body mass index (BMI) a příjem potravy. Doporučuje se rychlá chůze 20 až 30 minut denně nebo jiná aktivita, zvýšený příjem vlákniny a snížený příjem tuků a cukrů.
Podle odborníků existuje několik rizikových faktorů, jedním z nejvýznamnějších je obezita. Primární příčinou obezity u dětí a dospívajících je nedostatek tělesné aktivity a zvýšený příjem kalorií. Vědci poukazují na souvislost mezi slazenými nealkoholickými nápoji a výskytem obezity u dětí. Protože jsou tyto nápoje běžně dostupné i ve školách, mohou mít právě tyto instituce velký vliv na snižování nadváhy tím, že omezí jejich dostupnost. Podle vědců je největší riziko rozvoje cukrovky u Afroameričanů, Hispánců, amerických indiánů a lidí, kteří pocházejí z Asie. Bez ohledu na to, zda jsou tyto děti obézní či nikoli, se zjistilo, že se v těchto etnických skupinách vyskytuje vyšší inzulinová rezistence. V USA a Kanadě pochází 94 % dětí s cukrovkou z minoritních skupin. Dalšími rizikovými faktory jsou dědičnost a pohlaví dítěte. Podle ADA u dětí, které mají přímého nebo blízkého příbuzného s cukrovkou, je 74-100% riziko, že se u nich tato nemoc rozvine. Toto riziko se nemusí odhalit, dokud se u dítěte neprojeví příznaky cukrovky.
Na rozvoji cukrovky 2. typu se podílí také pohlaví a puberta. Tato forma cukrovky se vyskytuje častěji u dospělých a dospívajících žen. V dospívání dochází ke zvýšení hladiny růstového hormonu i dalších hormonů, což vede ke snížení citlivosti na inzulin v době puberty. Mezi další rizikové faktory patří acanthosis nigricans, hypertenze a hyperlipidemie. Hypertenze se obvykle vyskytuje u diabetu 2. typu, ne však u diabetu 1. typu. Acanthosis nigricans je spojována s inzulinovou rezistencí. Jde o „sametová“ hyperpigmentová ložiska na kůži, která se vyskytují až u 90 procent dětí s cukrovkou 2. typu. Tento příznak se lépe diagnostikuje u lidí s tmavší pletí. U pacientů se světlou pletí může kůže vypadat opálená a příznak se přehlédne.
Závažnost inzulinové rezistence se tedy nemůže posuzovat podle zbarvení kůže. Léčba cukrovky u dětí je založena na modelu léčby dospělých, protože neexistují velké studie diabetu 2. typu u dětí. Při plánování léčby se však musí přihlédnout ke specifickám dětského věku. Obavy z narušeného růstu a rozvoje dítěte, změna vztahů v rodině a strach z chronické nemoci mohou vést i ke chronickým komplikacím. Děti potřebují edukační materiály, které jsou přiměřené jejich věku. Zejména adolescenti musejí být povzbuzováni, aby vyjádřili své pocity. Zdravotníci však musejí také pamatovat na to, že i rodina má edukační a psychické potřeby.
Dospívající mají obvykle obavy z dopadu cukrovky na svůj život i život rodiny, ale jsou obzvláště citliví na vztahy s přáteli, protože vliv skupiny je v tomto věku velmi silný. Problematická může být i školní docházka. O cukrovce by měli být poučeni učitelé i spolužáci a kamarádi, aby uměli podpořit a zbavili se strachu z onemocnění. Edukace zahrnuje cvičení, změny ve stravování a léčebný režim včetně kontroly glykemie z prstu a podávání léků. Doporučuje se kontrola hypertenze a hyperlipidemie. Léčba je zaměřena na dosažení normálních hladin cukru v krvi, váhy odpovídající pohlaví a věku a A1c (glykosylovaný hemoglobin) méně než 7 %. A1c umožňuje zhodnotit hladinu cukru v průběhu 2-3 měsíců. Je důležité poučit pacienta a rodinu o průběhu onemocnění, nutných životních změnách, kontrole hladiny cukru a prevenci komplikací. Edukace může trvat dlouho a má být poskytována proškolenými specialisty.
Nutriční terapeut by měl zhodnotit váhu a stravovací návyky dítěte a edukovat dítě i rodinu o stravě přiměřené věku s ohledem na diagnózu. Rodina by měla být zahrnuta do plánování jídla, aby pomohla dítěti dodržovat léčebný režim a dietu. Kontrola hladiny cukru v krvi bude záležet na pacientovi, léčbě a přítomnosti jiných nemocí. Je zaměřena na prevenci hyperglykemie nebo hypoglykemie. Méně než 10 % dětí dokáže udržet hladinu cukru v normě pouze při změně životního stylu. Obvykle je nutné podávat léky.
U dětí se podávají perorální antidiabetika jako u dospělých, avšak ta nebyla schválena organizací pro schvalování potravin a léků (FDA). Podle různých studií zlepšuje metformin hodnoty glykemie, nejčastějším, ne však vážným, vedlejším účinkem může být nevolnost. Další přípravky nebyly u dětí testovány. ADA doporučuje metformin jako lék první volby u dětí, pediatři mají větší zkušenosti s inzulinem a uvádí se, že i u diabetu 2. typu je zřejmě používán více než perorální antidiabetika. Výzkum cukrovky 2. typu u dětí je v počátcích, proto je nutné získávat více poznatků o screeningu, testování a léčbě.
Komplikace v dospělosti jsou velmi nákladné a přináší velké životní změny. U dětí je obava z toho, že čím déle žijí s touto nemocí, tím je větší riziko komplikací. Proto by měl být výzkum kromě léčby zaměřen i na prevenci. Děti musí dostat příležitost žít dlouhý a zdravý život. Volný překlad článku Tamela Law, Patricia Hart: Type 2 Diabetes Mellitus in Youth Advance for Nurses, Texas/Luisiana, March 27, 2006, s.13-17. Toto jsou stránky vydavatelství Advance, které vydává časopisy pro zdravotnické profese: www.advanceweb.com. Na stránkách Advance můžete najít samotný Advance for Nurses: nebo klikněte na tento přímý link: http://nursing.advanceweb.com/. Na stránkách Advance for Nurses můžete zadat název doporučeného článku a vyhledavač vám jej v archivu vyhledá nebo klikněte na tento přímý link: http://nursing.advanceweb.com/common/EditorialSearch/AViewer.aspx?AN=NW06mar27n2p19.html&AD=03-27-2006 Diabetes mellitus 2. typu u dětí a dospívajících.
O autorovi: Překlad: Mgr. Jana Heřmanová, lektorka firmy G5 Plus