Státy mohly být ohodnoceny až tisícem bodů, této hodnoty však nedosáhl žádný z nich. První místo za rok 2014 získalo Nizozemí, jemuž bylo přiřčeno 898 bodů. Na druhém místě skončilo Švýcarsko, což už okomentovala tamní lékařská komora s tím, že dobrá dostupnost kvalitní péče je mimo jiné podmíněna existencí většího počtu pojišťoven (komora znovu poděkovala občanům, že v lidovém referendu odmítli přechod na jedinou pojišťovnu). Další místa v žebříčku úspěšného zdravotnictví ovšem zaujaly Norsko, Finsko a Dánsko, jejichž model je postaven naopak na kopírování britské Národní zdravotní služby, kdy jedna instituce (s pobočkami v regionech) zdravotní péči financuje i organizuje. Velká Británie však se svou Národní zdravotní službou získala se 718 body až čtrnácté místo. Kousek za ní se umístila Česká republika (kolem 700 bodů).
Sporné hodnocení
Šetření sledovalo např. práva pacientů, dostupnost péče a čekací doby, prevenci či přístup k lékům. The Telegraph uvádí názor, podle něhož národní zdravotní služba (bez konkurence pojišťoven) funguje možná lépe v menších státech, jako je Dánsko a Norsko. Z informací vyplývá i spornost některých hodnocení -například autoři studie pozitivně hodnotí nárůst výdajů na zdravotnictví, zatímco jiní nezávislí odborníci trvají na nutnosti brzdit výdaje a systém zdravotnictví zefektivňovat různými jinými nástroji. Některá hodnocení mohou být relativní, například byl výrazněji oceněn dílčí pokrok v jednom parametru. The Telegraph dále uvádí, že autoři zapojení do šetření byli finančně podpořeni granty od dvou soukromých belgických společností činných v komerční oblasti s obchodními vztahy ve zdravotnictví.