V Evropské unii začnou platit jednotná pravidla pro moderní léčebné postupy, včetně genových a buněčných terapií a tkáňového inženýrství.
Na svém čtvrtečním zasedání o tom rozhodli unijní ministři zdravotnictví.
Dlouho očekávaná regulace zavádí jednotná pravidla pro celou unii, takže výrobci léčebných prostředků pro moderní terapie už nebudou muset žádat o povolení v každé členské zemi zvlášť.
Nařízení nicméně umožňuje státům zakázat některé pro ně kontroverzní postupy, například právě využívání embryonálních kmenových buněk.
Na jednání měly ještě námitky Malta a Španělsko, ale na textu nařízení již nic nezměnily.
Moderní terapeutické postupy využívají buněk, genů a tkání v boji proti rakovině, Parkinsonově chorobě či těžkým popáleninám.
Až do nynějška měly členské státy unie různé požadavky a přístupy k povolování a aplikaci těchto metod. Právě neexistence společného rámce podle vědců i investorů ztěžovala používání těchto metod v praxi, diskriminovala pacienty a odrazovala firmy, které financují výzkum.
Jde o to, aby se tyto nejmodernější terapie daly celoevropsky sdílet, řekl po jednání český ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.
Protože ministři schválili beze změny text, který již prošel Evropským parlamentem, mělo by podle Julínka být nařízení transponováno do národních zákonů ještě letos.
Evropský komisař pro zdraví Markos Kyprianu přijetí nového nařízení uvítal. „Pacienti i průmysl na tuto regulaci čekali příliš dlouho,“ řekl.
Nařízení vyvolávalo během cesty evropskými institucemi bouřlivou debatu hlavně proto, že na evropské úrovni umožňuje léčbu pomocí kmenových buněk.
Zákaz této léčebné metody, která je v mnoha zemích EU považována za neetickou, se koncem dubna do návrhu nařízení neúspěšně pokusila prosadit část evropských poslanců.
Nová regulace zaručuje, že všechny léčebné přípravky splňují harmonizované evropské standardy, ale nebrání členským státům odmítnout z etických důvodů některé produkty a léčebné postupy, uvedla dnes Evropská komise.
Pomocí buněčné terapie, tedy implantace kmenových buněk, má být v budoucnu možné v lidském těle „opravit“ poškozené tkáně nebo nahradit chybějící či poškozené populace buněk, včetně neuronů.
Velké naděje jsou vkládány do léčby degenerativních onemocnění nervového systému, mezi něž patří Parkinsonova i Alzheimerova choroba a roztroušená skleróza, a také do léčby poranění mozku a míchy.
Kmenové buňky vědci získávají izolací z raného stadia lidského embrya. Jejich použití členské státy z etických důvodů různě regulují či dokonce zakazují; to je například případ Polska či Itálie.
ČTK