Podle něj je ale tato vize v úplných počátcích.
„Jedná se o myšlenku, že u nákupu některých raritních léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, které jsou ale velmi drahé, by ty země mohly postupovat společně. Byla to vstupní myšlenka, bude třeba ji propracovat a vytipovat skutečně konkrétní strategii, kterou bychom mohli jít, zatím to byl jenom první nástřel,“ uvedl Němeček.
Myšlenku podporuje i ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta. Poukázal na to, že náklady na vývoj některých léčivých přípravků se stále zvyšují, což se pak promítá do poměrně vysokých cen. „Řešili jsme tedy i možnosti takzvaného společného obstarávání těchto léčivých přípravků. V rámci dnešní diskuse jsme projednali, že se tomu tématu budeme nadále věnovat,“ řekl Blahuta.
Podle něj totiž existují některé překážky, a to především z hlediska zákonů jednotlivých zemí. „Všechny strany vyjádřily zájem nekonat v protikladu se stávajícími zákonnými normami v jednotlivých zemích. Nemám tím na mysli pouze příslušné zákony o léčivech, ale například v případě České republiky zákon o veřejných zakázkách,“ řekl Blahuta.
K tématu se proto visegrádská skupina bude chtít vrátit na dalším jednání. „V rámci této problematiky již existují konkrétní zkušenosti v členských zemích v Evropské unii. Společné nakupování si již vyzkoušely země Beneluxu a loni začala jednání mezi Rumunskem a Bulharskem. Pokud je mi známo, tak Rumunsko a Bulharsko ještě ke shodě nedospěly, nicméně to bylo spojeno s vládní krizí. Já jsem přesvědčen, že při stabilitě politického prostředí, například nyní v Polsku a České republice, že to je otázka roku, roku a půl,“ uvedl Blahuta.
Společné nakupování by umožnilo lepší vyjednávací pozici u výrobců. „Těch výhod je celá řada, protože to jsou finančně velice náročné léčivé přípravky, tak se dá vyjednávat s výrobcem ve smyslu většího objemu objednávky, případné slevy. Je třeba si uvědomit, že je rozdíl mezi podmínkami při nákupu těch velmi vzácných léků pro deseti- nebo pětašedesátimilionovou populaci,“ řekl Blahuta. Podle něj myšlenku kromě zástupců zemí visegrádské skupiny neodmítli ani zástupci Rakouska, kteří se jednání rovněž účastnili.