„Říkal mi, 'nebojím se zemřít, ale vybudoval jsem si tak krásný život a nejsem připraven se s ním rozloučit',“ řekla Amelia Nulandová. „Nebál se samé smrti, ale miloval vše ve svém světě a život. Nechtěl odejít,“ dodala.
Chirurg Nuland vyučoval lékařskou etiku na Yaleově univerzitě. Kriticky se stavěl k lékařské posedlosti o prodlužování života i v situacích, kdy zdravý rozum napovídá, že další léčba je marná.
„Příroda vždy nakonec zvítězí, a tak to musí být, má-li lidský druh přežít. Nevyhnutelnost konečného vítězství přírody uznávaly předchozí generace. Doktoři bývali mnohem ochotnější uznat porážku a daleko méně arogantní vůči umírání,“ tvrdil
Kniha Jak lidé umírají se střízlivým popisem toho, jak lidé přicházejí o život kvůli násilí, nemocem a stárnutí, vyšla v roce 1994, o rok později získala prestižní Národní knižní cenu a ve světě se jí prodalo na půl milionu výtisků. V USA pomohla rozvířit debatu o rozhodování o ukončení života a o eutanazii. Nuland se tou dobou v jednom rozhovoru svěřil, že by chtěl zemřít bez utrpení a obklopen blízkými - a taky by bylo pěkné, kdyby v úmrtním listu stálo, že zemřel v pokročilém věku.