Zdravotní následky jí však zůstaly a trpěla i psychickými problémy. Nástupnická organizace Nemocnice Pardubického kraje jí již dříve zaplatila přes 400.000 korun.
Žena požadovala po nemocnici náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po jejím skončení, za ztížení společenského uplatnění a bolestné. Soud nemocnici také uložil, aby zaplatila náklady řízení před okresním soudem, soudní poplatek ze žaloby a náklady státu a odvolacího řízení v celkové výši asi 455.000 korun.
Spor se dlouho vlekl. Žena už v listopadu 2010 požadovala po chrudimské nemocnici vydání zdravotnické dokumentace, nemocnice jí ale až v březnu 2011 sdělila, že dokumentace je majetkem operatéra. Pacientka proto na něj podala žalobu a až poté zdravotnické zařízení dokumentaci poskytlo.
„Nemocnice se za poškození zdraví neomluvila, ani jí nenabídla žádné odškodnění. Právě naopak přistoupila k zatajení dokumentace, jejíhož vydání se musela žalobkyně domáhat soudní cestou,“ uvedla soudkyně Lenka Knapčoková. Později nemocnice svou odpovědnost bagatelizovala s tím, že neúmyslné přerušení nervu představovalo pouze komplikaci výkonu, který může při tomto zákroku nastat, avšak nepřiznala pochybení na své straně nebo na straně operatéra.
Podle předsedy soudu Miloše Zdražila je obecně chybou, že nemocnice svou odpovědnost odmítají. „Někdy si hrají s poškozenými trochu na schovávanou, a to vše považujeme ve výsledku za kontraproduktivní,“ uvedl Zdražil. Pokud by podle něj nemocnice přiznaly pochybení a jednaly s účastníky tak, aby to pro ně nebylo ponižující, pak by se s pacienty mohly dohodnout mimosoudně, někdy i na nižších částkách než u soudu. A přinejmenším by se vyhnuly soudním poplatkům a nákladům právního zastoupení.
Není to jediný případ, kdy společnost Nemocnice Pardubického kraje podobný spor prohrála. Další pacientka se domáhala náhrady za škodu na zdraví, která jí byla způsobena při gynekologické operaci v roce 2010. Po ní jí zčásti znecitlivěla a byla oslabena levá noha a je invalidní. Ústavní znalecká komise uvedla, že operační i pooperační postup byl standardní, technicky však mohl při výkonu nastat traumatický útlak nervu, neboť při operaci se běžně používá břišní rozvěrač. Postup nebyl shledán jako chybný, pochybení lékaře ani zdravotnického zařízení se nepotvrdilo. Odvolací soud ženě vloni v září přiřkl zhruba 1,2 milionu korun.