Otázka zdraví má čím dál tím větší význam na evropské i celosvětové úrovni. Cíle strategických aktivit společnosti jsou nasměrovány na vytvoření podmínek vhodných pro podporu a zachování zdraví bez ohledu na věk či sociální skupinu. Jak se stavějí zdravotníci k ochraně a podpoře svého zdraví? V souvislosti s pojmem zdraví se v současné době používají dva pojmy: životní styl a způsob života. Vymezení obsahu těchto pojmů je různé. Podle některých autorů jsou to dva rovnocenné výrazy téhož, podle jiných je životní styl jevovou formou způsobu života, protože v životním stylu je vyjádřena forma vztahu člověka k jiným lidem, věcem apod., tedy individuální rys člověka. Jiný pohled říká, že životní styl je pojmem významově užším než způsob života, protože nositelem způsobu života je celá společnost a nositelem životního stylu jsou jednotlivci a sociální skupiny. Další definice vymezují životní styl jako kvalitativně vyšší stupeň způsobu života. Poslední skupina autorů se přiklání k tomu, že tyto dva pojmy není třeba od sebe odlišovat. Odlišování těchto dvou pojmů se v praxi považuje v podstatě za nefunkční (Matis, 2002).
Soubor a metodika
Skupinu respondentů tvořilo 417 sester a porodních asistentek pracujících v různých typech zdravotnických zařízení na Slovensku. K získání údajů jsme zvolili techniku dotazníku, který byl zaměřen na získání informací o jednotlivých faktorech životního stylu. Na otázky položené v dotaznících respondenti odpovídali on-line. Tyto dotazníky byly zveřejněny na internetových stránkách Slovenské komory sester a porodních asistentek (SKSaPA) a internetových stránkách kanceláře WHO na Slovensku. Sběr dat se uskutečnil od dubna 2009 do dubna 2010. Údaje získané prostřednictvím dotazníků jsme zpracovali ve statistickém programu SPSS 16,0. Na testování rozdílů mezi více skupinami jsme použili analýzu rozptylu (ANOVU – LSD).
Výsledky
Výzkum byl zaměřen na sestry a porodní asistentky na Slovensku. Geograficky jsme soubor rozdělili na západní Slovensko (N = 18,5 %), střední Slovensko (N = 61,4 %) a východní Slovensko (N = 17,5 %). Průměrný věk respondentů byl 42,34 roku SD ± 8,61 (z angl. standard deviation – standardní odchylka), přičemž minimální věk sester a porodních asistentek byl 22 let a maximální 61 let.
V oblasti výživy jsme se zaměřili na stravovací návyky a konzumaci konkrétních potravin. Při určovaní možností odpovědí jsme použili Likertovu hodnotící škálu. Když sloučíme odpovědi „ano“ a „téměř ano“ můžeme konstatovat, že 47,5 % respondentů má pravidelné stravovací návyky, a naopak pokud sloučíme odpovědi „ne“ a „téměř ne“, můžeme zhodnotit, že 44,1 % sester a porodních asistentek se nestravuje pravidelně.
Na základě údajů o výšce a hmotnosti respondentů jsme stanovili Body Mass Index (BMI). Hodnoty jsme určili na základě údajů z vlastní výpovědi respondentů (tab. 1). Minimální hodnota BMI v námi sledovaném souboru byla 16,8 kg/m2, maximální hodnota 48,1 kg/m2 a průměrná hodnota 25,93 kg/m2 ± SD 4,49. Oblast výživy zahrnuje i příjem tekutin. Zjišťovali jsme, jaký pitný režim dodržují sestry a porodní asistentky za 24 hodin. Ani ne polovina (44 %) přijme 2–3 l tekutin denně.
V oblasti životního stylu jsme hodnotili také délku spánku v průměru za den. Sestry a porodní asistentky uváděly nejčastěji 6–8 hodin spánku.
Pohybovou aktivitu jsme zhodnocovali v trvání asi 30–45 minut (včetně rychlé chůze). Při hodnocení pohybové aktivity jsme se řídili podle doporučení JNC 7 (2003). Odpovědi respondentů jsou uvedeny v tabulce 2.
Zajímalo nás, které ze způsobů relaxace respondenti využívají nejvíce. V odpovědích mohly sestry a porodní asistentky uvést více možností. Dominovaly procházky a hudba. Průměrná hodnota hodin relaxování je 8,61± SD 6,41.
Ve výzkumu jsme zjišťovali, zda existují rozdíly v geografických charakteristikách (kraj) ve vztahu k vybraným faktorům životního stylu v souboru sester a porodních asistentek. Využitím statistické metody ANOVA (LSD) jsme nezjistili statisticky významný rozdíl, což znamená, že geografické rozložení námi sledovaného souboru nemá vliv na faktory životního stylu (tab. 3).
Závěr
Vybrané faktory životního stylu u zdravotnického personálu analyzují autoři různých studií. Na Slovensku byla problematika zdraví sester řešena ve studii Simočková, Zamboriová (2010). Na vybrané rizikové faktory životního stylu a jejich možnou prevenci u zdravotnických pracovníků poukazují Sovová a kol. (2005). Je důležité nadále sledovat životní styl zdravotnických pracovníků z důvodu ochrany zdraví a možnosti přímého vzoru pro veřejnost v přístupu k vlastnímu zdraví.
O autorovi: PhDr. Lucia Dimunová, Ph. D. Ústav ošetrovateľstva UPJŠ LF v Košiciach (lucia.dimunova@upjs.sk)