„Biologický věk je rozdíl mezi biologickým stavem člověka a kalendářním věkem. Pokud ve stáří 30 let je zjištěn biologický věk 37, je situace špatná a je potřeba s rychlejším stárnutím něco dělat. Stejně tak se může při měření zjistit, že klientovi je 28 let. Potom jsou jeho způsob života a návyky v pořádku,“ řekl ČTK vedoucí výzkumného a diagnostického centra jedné z pražských klinik Lubomír Novák.
Samo zjištění biologického věku život pacienta neprodlouží. „Nemůžeme garantovat, že budete žít 120 let. Slouží to ale k tomu, aby člověk přijal nějaká opatření nebo se nechal cíleně léčit,“ uvedl Novák.
Určení biologického věku tak má podle specialistů pomoci nalézt nejvhodnější preventivní postup, díky němuž se člověk naučí žít v souladu se svým genetickým potenciálem. Může mu pak uzpůsobit svůj životní styl. Pro pacienta je důležité nejen zjištění příslušného čísla, ale také příčin, jež způsobují degenerativní změny.
„Pacient se dozví, jak je na tom biologicky a jaká je jeho perspektiva a prognóza. Pokud bude postupovat v souladu s doporučením lékařů, může získat navíc pět, deset nebo patnáct let života,“ tvrdí Novák.
Zjištění věku zahrnuje komplex lékařských, laboratorních, klinických i funkčních vyšetření. Na jeho základě jsou pak stanovena potenciální rizika a prognózy a vyhodnocen návrh nápravných opatření. Počítá se přitom s aktivní spoluprací klienta, který odpovídá na otázky, jako kolik váží, jaké mléčné výrobky konzumuje či kolik času věnuje pohybovým aktivitám.
Zájem o zjišťování biologického věku je podle Nováka v České republice stále větší. Roste totiž počet pacientů, pro které dlouhodobé onemocnění je nepřijatelné. Zdaleka se to prý netýká jen manažerů, politiků či lidí, na jejichž vzhledu a zdraví závisí chod institucí a firem. Zájemci ovšem musí počítat s určitými výdaji. Pojišťovny toto vyšetření nehradí.
ČTK