O tomto výzkumu jsem přemýšlela delší dobu, jelikož se mne velmi často kolegyně z různých zdravotnických zařízení na studium na vysoké škole dotazovaly. Nyní je studium na vyšší zdravotnické škole či vysokoškolské studium bakalářské a magisterské v souvislosti s výkonem povolání a způsobilosti k činnosti (zákon č. 96/2004 Sb., vyhlášky č. 423/2004) v popředí zájmu zdravotnických pracovníků. Moje zkušenosti jsou subjektivní, a tak jsem se rozhodla, že požádám studenty kombinovaného bakalářského studia, již ukončeného anebo studující v posledním semestru, o vyplnění anonymního dotazníku, abych co nejobjektivněji mohla informovat případné další zájemce o studium.
Otázky se týkaly především těchto okruhů: * kolik času zabrala příprava na přijímací řízení a co dotyčného motivovalo,* porovnat, jak pomáhá zaměstnavatel,* jaké problémy působil cizí jazyk,* zda se při studiu objevily problémy v rodině, v zaměstnání, na vysoké škole,* výši potřebných finančních prostředků,* porovnat jednotlivé problémy v souvislosti s věkem, stavem, místem bydliště, pracovním zařazením.
Soubor a metodika
Ke zjištění potřebných informací jsem použila metodiku kvantitativního výzkumu - anonymní dotazník. Soubor byl složen ze 60 respondentů, a to ze studentů posledního semestru kombinovaného studia a studentů ukončeného studia ošetřovatelství.
Charakteristika vzorku
Výběrový soubor tvořilo 60 respondentů. Průměrný věk respondentů byl 32 let, nejstarší 52 let, nejmladší 24 let. Stav: 65 % vdané, 25 % svobodné a 10 % rozvedené. Počet dětí: nejvíce 3.
Pracoviště
* 50 % nemocnice - lůžková oddělení,* 20 % ambulantní provozy, ranní směny,* 15 % záchranná služba,* 10 % mateřská dovolená,* 5 % mimo zdravotnictví.
Funkční zařazení: 2 hlavní, 5 vrchních, 12 staničních sester. Vzdálenost v kilometrech: průměr 65 km, nejdelší 250 km.
Sledované okruhy
Výsledky výzkumu byly zpracovávány podle několika okruhů: * celková doba přípravy k přijímacímu řízení a jejich motivace,* problémy v zaměstnání,* problémy v rodině,* obtížnost studia cizího jazyka, eventuálně dalších předmětů,* další problémy na vysoké škole,* finanční náročnost,* problémy související s věkem, stavem, místem bydliště a pracovním zařazením,* další otázky související s praxí.
Výsledky
Příprava k přijímacímu řízení a motivace respondentů Průměrná doba intenzivní přípravy u všech respondentů byla 1,5 měsíce, nejdelší pak 6 měsíců. Motivací ke studiu bylo ze 70 % osobní rozhodnutí, důvěra v budoucnost studia. Zaměstnavatel požadoval studium k výkonu funkce z 25 %, 5 % byly jiné důvody.
Z celkového počtu respondentů studuje na náklady zaměstnavatele 30 % (tj. placené volno na studium, bez proplácení nákladů na studium), podmínkou byla podepsaná dohoda o trvání pracovního poměru po ukončení studia nejméně 5 let. Pokud smlouvu respondent poruší, musí zaměstnavateli zaplatit částku 50 000-100 000 Kč. Ve směnném provozu pracuje 60 % respondentů a z toho 10 % studuje na náklady zaměstnavatele. Problémy v zaměstnání Často se objevuje bossing a mobbing, a to hlavně tam, kde vedoucí pracovník nemá vyšší vzdělání. Ve směnném provozu se objevují problémy se službami, po noční musí student na celodenní konzultace nebo na zkoušku. Na toto respondenti poukazovali velmi často. Nové vědomosti a dovednosti využívá na pracovišti 20 % dotazovaných.
Problémy v rodině Celých 80 % respondentů se potýká s vnitřním konfliktem, tj. „nestíhají“ plnit svou roli rodiče, manželky či otce. Především v období zkoušek se problémy stupňují. Někteří respondenti udávali velké problémy v partnerském vztahu, došlo k několika rozchodům. Špatné podmínky k učení - malý byt, hluk atd.
Obtížnost studia cizího jazyka, dalších předmětů Všichni respondenti měli znalosti cizího jazyka na úrovni mírně pokročilých při přijímacím řízení. V průběhu studia zvládali odbornou část dobře. Mezi nejobtížnější předměty zařadili anatomii, biofyziku, latinu, internu, fyziologii, ošetřovatelské postupy. První ročník označilo 80 % respondentů za nejobtížnější.
Problémy na vysoké škole Jako obtížné, tedy známkou 4, hodnotilo přijímací testy na VŠ 85 % respondentů.
Ostatní otázky (stejně odpovědělo 75 % respondentů)* spolupráce s vyučujícími - velmi dobrá,* objednávání u zkoušek - velmi dobrá,* obtížnost studia - dobrá,* shánění studijního materiálu - velmi dobrá,* problémy s ubytováním a stravováním - ne,* možnost navazujícího studia - známka 4 (obtížná).
Finanční náklady Průměrná měsíční částka na studium 1300 Kč, rozdíly byly velké. Záleželo na vzdálenosti bydliště od vysoké školy, na dopravním prostředku (z 65 % jezdili autem), na ubytování a na způsobu stravování. Nejvyšší částka se pohybovala okolo 4500 Kč.
Problémy související s věkem, stavem, místem bydliště, pracovním zařazením Nejméně problémů při studiu měli respondenti do 30 let, svobodní, ve směnném provozu. Druhou skupinu tvořili respondenti nad 40 let, vdané a ženatí. Jako obtížné hodnotili dojíždění nad 100 km.
Další otázky související s praxí Změnilo studium váš přístup k pacientovi?
Ano - 55 %. V jakém ročníku jste plně pochopila ošetřovatelský proces? Ve druhém - 60 %.
Chcete pracovat v řídící funkci? Ano - 20 %.
Závěr
Z výzkumu vyplývá a zkušenosti, které studenti mají to potvrzují, že zvládnout práci i studium na vysoké škole je za určitých podmínek možné. Bylo by tedy jistě velmi zajímavé zjistit, co vlastně odrazuje zdravotnické pracovníky od dalšího studia. Víme, že se ošetřovatelství neobejde bez vzdělaných, zkušených a empatických sester. Moderní ošetřovatelství má tedy před sebou velmi mnoho práce, při které je třeba skloubit zkušenosti s vědomostmi a stále hledat nová a lepší řešení.
| LITERATURA |
| Bártlová, S., Sadílek, P., Tóthová, V.: Výzkum a ošetřovatelství. Brno, NCONZO, 2005. |
O autorovi| Ivana Králíčková, oddělení nukleární medicíny, ON Příbram a. s. (ivana.kralickova@seznam.cz)