Hygienici stále nevědí, odkud se žloutenka rozšířila. „Zdroj se prokázat nepodařilo a do nových míst se onemocnění nerozšířilo,“ uvedla Balašová. V Jablonci jde o třetí vlnu zvýšeného výskytu žloutenky, pětačtyřicetitisícové město a okolí onemocnění trápí od loňského srpna. Hygienici od té doby zaznamenali 180 případů. Loni na podzim onemocnělo přes 40 lidí. Zdroj se nezjistil. Hygienici se domnívají, že nakažená byla zřejmě nějaká potravina, která se krátkodobě prodávala v Jablonci. V druhé vlně od loňského listopadu do letošního srpna se nákaza šířila zejména mezi uživateli drog. Současná třetí vlna zasáhla běžnou populaci. „V září přibylo 24 případů, v říjnu 21 a v listopadu zatím pět,“ uvedla mluvčí. Případy z listopadu nejsou takzvaně nové, jedná se o nemocné z kontaktů s nakaženými. „Zdá se, že se situace uklidňuje,“ dodala Balašová.
Šíření žloutenky v Jablonci napomáhá to, že poslední velká epidemie byla v 80. letech minulého století. „Dorostla nám populace, která neměla možnost se s nákazou setkat. A nemáme tak moc lidí, kteří jsou imunní z přirozeného kontaktu,“ řekl již dříve zástupce ředitelky protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Jaroslav Harman. Podle něj to není problém jen Jablonce, ale i dalších částí země. Se zvýšeným výskytem žloutenky se nyní potýkají i na jižní Moravě. Od začátku roku mají hygienici v Jihomoravském kraji potvrzených přes 400 případů nákazy.
Žloutenka typu A, označovaná také za nemoc špinavých rukou, obvykle nemívá pro postižené následky. Nejlépe se s nemocí vyrovnávají děti. U dospělých hrozí potíže v případě, že měli nějaký problém s játry. Mezi příznaky nemoci patří zvýšená teplota, bolest svalů a kloubů, nevolnost, ale také zežloutnutí očního bělma a kůže. Nemoc se přenáší především kontaktem. „V prevenci je klíčová důsledná hygiena rukou, a to zejména v souvislosti s používáním WC a konzumací jídla. Nejúčinnější prevencí je očkování,“ dodala Balašová.