Změny v invalidním důchodu

10. 2. 2010 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
V médiích jsem slyšela o změnách v invalidních důchodech. Byla jsem v plném invalidním důchodu, který mi v létě 2009 změnili na částečný invalidní důchod, a bojím se, že vlivem těchto novel v důchodovém systému nakonec budu úplně bez důchodu. Je mi 59 let a pro většinu zaměstnavatelů jsem stará, a tudíž nezaměstnatelná. Když by mi náhodou nějaká práce vyšla, tak ukážu rekomandaci, kde mám řadu omezení, a stejně mě nevezmou.


Začínám přemýšlet i o domácí práci, ale pořád si myslím, že je lepší, když vyjdu mezi lidi. V letošním roce mám jít na kontrolní vyšetření, které by mělo odhalit, jak se moje nemoc vyvíjí a zda ji současná léčba trochu pozastavila a oddálila nepříjemné příznaky, které mě obvykle upoutají na lůžko, v horším případě jsem hospitalizovaná. Snad se dočkám starobního důchodu a nezjistím, že mi zaměstnavatel neplatil pojištění, jako mojí sousedce.

Irena Š., Most

Děkuji vám za důvěru, se kterou se obracíte na redakci Sestry. Chápu vaše obavy, které obyčejně provázejí vše nové a neznámé. Pokusím se krátce objasnit základní změny v důchodovém systému a předat kontakty na konkrétní instituce a organizace.

Od 1. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon č. 306/2008 Sb. (byl schválen již v létě 2008), který novelizuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Tato novela zákona mj. prodlužuje dobu potřebnou pro nárok na starobní důchod, zavádí nová pravidla pro předčasný důchod, představuje i nový pohled na posuzování invalidity, který bude nyní představovat 3 stupně invalidity, zvyšuje sankce za dřívější odchod do důchodu aj. Bude se dále plynule pokračovat v postupném zvyšování důchodového věku u mužů až na 65 let a u žen na 62–65 let (podle počtu vychovaných dětí), přičemž důchodový věk 65 let se bude týkat i žen, které vychovaly 1 dítě.

Nový způsob posuzování invalidity se od 1. ledna 2010 mění z dosavadních invalidních důchodů a tohoto zákona se bezprostředně týká i vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Nahrazuje v tomto právní úpravu – vyhlášku č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která od 1. ledna 1996 (tedy 14 let) blíže upravovala posuzování invalidity pro účely důchodového pojištění. Odborným garantem se při zpracování výše zmiňované nové vyhlášky stala Česká lékařská společnost J. E. Purkyně a její přední odborníci v jednotlivých lékařských oborech.

Nový právní předpis – zákon č. 306/2008 Sb., který novelizuje předchozí zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. – stanoví, že pojištěnec bude invalidní, jestliže mu kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu poklesne pracovní schopnost nejméně o 35 %. Na míře poklesu pak bude záviset stupeň invalidity:

1. stupeň invalidity – pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %, nejvíce však o 49 %,
2. stupeň invalidity – pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, nejvíce však o 69 %,
3. stupeň invalidity – pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 %.

Na odchod do starobního důchodu má vliv několik faktorů, ke kterým patří počet odpracovaných let (resp. doba pojištění), tzv. důchodový věk, na který má vliv počet vychovaných dětí. Rozhodně však nepochybíte, když se na kontaktním místě okresní správy sociálního zabezpečení informujete na započtené pojistné doby a tím si i zkontrolujete, zda za vás bylo řádně odváděno pojistné. Případně můžete činit kroky k nápravě – předložením náhradních dokladů –, pokud zjistíte, že vám některé doby pojištění chybí (např. doložením pracovní smlouvy, tzv. výplatnicí, svědeckým prohlášením apod.).
Bohužel nejste ani nijak konkrétní ohledně vašeho onemocnění, kde jsem z dotazu pochopila, že se jedná o onemocnění progredující.

Řada takových onemocnění má „svá“ občanská sdružení, která se snaží členům nabídnout obvykle velmi pestrý servis v podobě sociálního poradenství – informace o sociálních dávkách a sociálních službách (kontaktech na osobní asistenci, pečovatelskou službu, centra denních aktivit atd.), obvykle mají i informace o prodejnách a půjčovnách kompenzačních pomůcek, kontakty na levné dopravce, poskytují třeba i poradenství při hledání vhodného zaměstnání apod. K dalším aktivitám často patří i lektorská činnost, kdy jsou zváni k přednáškám odborníci v dané problematice – lékaři, fyzioterapeuti, ergoterapeuti či psychologové, nutriční poradci a další odborníci podle daného zdravotního postižení. V neposlední řadě taková sdružení směřují svou činnost i k aktivnímu vyplnění volného času a pořádají různé akce – pobytové zájezdy, výlety, setkání, turnaje všeho druhu a další jiné rozmanité aktivity, které smysluplným způsobem vyplňují čas lidem s různým typem postižení.

Doufám, že se mi podařilo alespoň částečně váš dotaz zodpovědět a rozptýlit tím vaše obavy z budoucnosti. Často se setkávám s tím, že lidem chybí adekvátní informace, které by jim značně usnadnily utvářet si představu o blízké a někdy i vzdálenější budoucnosti. Taková „informační embarga“ pak často vedou k velkým nejistotám a obavám z existence a nijak tím nepřispívají ke zlepšování zdravotního stavu. Přeji vám tedy dostatek informací, které vás vyvedou ze spleti zákonů, a hodně nových zajímavých podnětů.


O autorovi: Bc. Jana Bednářová, sociální pracovnice

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?