Stalo se tak způsobem, který již začal být předmětem kritiky i v médiích. Někteří poslanci si zejména v poslední době osvojili způsob změny zákonů, který je takřka porušováním principů právního státu. Poslanci připraví komplexní pozměňovací návrh zákona, který uplatní až ve druhém čtení projednávání návrhů novel zákonů, poslanecká sněmovna pak přijímá změny, které neprošly připomínkovým řízením ani řádným legislativním procesem.
Takovou neočekávanou změnou mělo být i předložení komplexního pozměňovacího návrhu poslance Jaroslava Krákory, který měl předložit změnu k vládnímu návrhu zákona, kterým se měly změnit některé zdravotnické a další zákony včetně „zákona o nelékařích“ (sněmovní tisk 1045).
Co tento návrh z pohledu celoživotního vzdělávání nelékařů obsahoval? Prakticky rušil dosavadní způsob celoživotního vzdělávání v oblasti nelékařských zdravotnických povolání a navrhoval, aby: podrobnosti o formách, náplni a organizaci celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků stanovilo ministerstvo vyhláškou, splnění podmínek pro výkon povolání bez odborného dohledu prokazoval zdravotnický pracovník předložením příslušných dokladů, v pochybnostech by krajský úřad podle místa bydliště zdravotnického pracovníka vydal osvědčení na základě jeho žádosti.
Ze současného zákona by byla vypuštěna ustanovení o: formách celoživotního vzdělávání, vydání osvědčení a době jeho platnosti, o prodloužení platnosti, zkoušce a zkušební komisi.
Z uvedeného vyplývá, že současná snaha všech sester a dalších zdravotnických pracovníků nelékařů vedoucí k získání osvědčení podle dosud platného zákona, zavedení celoživotního vzdělávání oceňovaného získáváním kreditů by byla zřejmě zrušena. Z předloženého návrhu čněla snaha o redukci nákladů, které má statní systém s celoživotním vzděláváním zdravotnických pracovníků nelékařů.
O nás bez nás!
V důsledku snahy o předložení takového návrhu došlo ke sjednocení postojů zástupců organizací, které zastupují profesní organizace nelékařů a k vyhlášení jejich zásadního protestu proti takovému postupu na parlamentní půdě. Návrh, který byl poslaneckou sněmovnou nakonec schválen, je sice podstatně jiný než ten původní, ale ani s ním nelze souhlasit. A proč?
Návrh, který bude projednávat senát, ruší registrační zkoušky a tím zamezuje těm zaměstnancům, kteří se z nějakých objektivních důvodů nemohli účastnit celoživotního vzdělávání např. z důvodu dlouhodobé nemoci nebo péče o děti na mateřské a rodičovské dovolené, aby mohli v případě nesplnění podmínek celoživotního vzdělávání vykonat zkoušku, která by jim umožnila i nadále si udržet svou odbornou způsobilost.
Ani další návrh na zřízení centrální evidence vzdělávacích akcí, které budou hodnoceny kredity a kterou bude vykonávat organizace pověřená ministerstvem, nelze vítat s nadšením. „Organizace pořádající vzdělávací akci bude muset podat žádost, která bude obsahovat název, délku trvání a program vzdělávací akce nejméně 30 dnů před jejím pořádáním.
O zařazení či nezařazení akce do centrální evidence bude pořadatel písemně vyrozuměn do 14 dnů ode dne podání žádosti. V případě nezařazení vzdělávací akce do centrální evidence budou pořadateli sděleny důvody, které k tomuto závěru vedly.“ Z navrženého textu nevyplývá, kdo bude žádosti posuzovat, jaká míra objektivity bude zaručena a jaká budou pravidla pro zařazení či nezařazení žádané vzdělávací akce do centrální evidence. Pokud by byla obdobná těm, podle kterých jedná či nejedná současná reprezentace státu s profesními organizacemi, mohlo by se stát, že by některá profesní skupina mohla být z celoživotního vzdělávání vyřazena.
V době, kdy se celé zdravotnictví potýká s mnohem závažnějšími problémy, je přinejmenším zbytečné měnit systém celoživotního vzdělávání nelékařů. Zákon o nelékařských povoláních vznikal dlouhou dobu, má svou logiku a byl přijat všemi profesními nelékařskými organizacemi a odbory. Naopak návrh vzniklý poslaneckou iniciativou mění přijatý zákon bez předchozího konsenzu s těmi, kterých se týká. V našich dějinách se často opakuje rozhodování „o nás bez nás“. A tak je tomu i nyní.
Odborový svaz zdravotnictví podporoval vznik a schválení současně platného zákona o nelékařích, a proto se bude do budoucna zasazovat o to, aby jeho smysl byl zachován a nebyla diskriminována žádná skupina nelékařů. Mateřství a péče o děti nemohou být v demokratickém státě důvodem ke ztrátě odborné způsobilosti ve svém povolání.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky se velmi intenzivně zabývá situací ve zdravotnictví. Směrem k nelékařům se mimo jiné také zasazuje o navýšení mzdových indexů nelékařů, které nebyly měněny téměř 10 let. Změnu mzdových indexů nelékařů si, kromě růstů mezd, vyžaduje i nové znění zákona o nelékařích, který zavedl výkon povolání zdravotnického pracovníka pod odborným dohledem a bez odborného dohledu a mění i další terminologii.
Uvedené změny byly již zohledněny v katalogu prací, ale v seznamu výkonů s bodovými hodnotami, který je vydáván vyhláškou ministerstva zdravotnictví, zatím změněny nebyly.
O autorovi: Ing. Iva Merhautová, členka Výkonné rady OSZSP ČR