Press-Kristensen měřil ve dvou největších českých městech od neděle do úterý, kompletní výsledky z Brna představí v pátek. Ultrajemné prachové částice zatím meteorologové pravidelně neměří a nejsou ani stanovené limity, což by se mělo do dvou let díky Evropské komisi změnit. „Jsou zhruba pětsetkrát až tisíckrát menší než průměr lidského vlasu. Vznikají ve spalovacích motorech automobilů a jejich významným zdrojem ve městech jsou vozidla s dieselovými motory. Pronikají hluboko do dýchacího systému, v plicních sklípcích se dostávají do krve, kde poškozují stěny cév a vedou k vážným onemocněním, jakou jsou infarkt a mozková mrtvice,“ vysvětlil Šuta.
V Praze si Dán vybral k měření sedm míst, a to jak se silnou dopravou, tak místa od těchto lokalit vzdálenější. Nejhůře dopadlo místo, odkud odjíždějí autobusy Student Agency na nádraží Florenc. Zde bylo v krychlovém centimetru vzduchu přes 110.000 částic. Přes 30.000, což je podle dánského odborníka kritická hodnota, jich bylo i na jiných místech Florence, na magistrále u hlavního nádraží či na Evropské ulici.
„Znečištění v Praze může představovat významné zdravotní riziko. Překvapilo mě, že moderní město jako Praha stále nemá nízkoemisní zóny, které mají mnohé významné evropské metropole v Dánsku, Německu nebo Švédsku a které omezují vjezd vozidlům s nejvyššími emisemi. Situaci je možné významně zlepšit také zaváděním dieselových filtrů. Největším překvapením pro mne bylo, jak málo cyklistů jsem viděl v Praze,“ uvedl Press-Kristensen.
Pokud se v Dánsku někde překročí hodnota 30.000 částic, místní autority musí kritickou situaci zpravidla řešit nějakým opatřením, upozornil Šuta. „Evropská komise nyní chystá balíček na zpřísnění stávajících limitů a nově by se měly měřit právě i ultrajemné částice. Členské státy se na něj ale netváří příliš přívětivě, protože překračují současné limity,“ poznamenal Šuta.