Do této obrovské skupiny patříme i my, studentky 4. A – absolventky z roku 1960. V posledních letech, kdy nás postupně ubývá, se naše pomaturitní setkání uskutečňují již každoročně. V našich vzpomínkách na mladá léta strávená ve školních lavicích stále hraje významnou roli paní profesorka Zora Komárková. Aprobovaná němčinářka tenkrát vedle matematiky a psychologie učila hlavně tělesnou výchovu a v těchto hodinách formovala po celé čtyři roky i naši třídu. Byla pro nás ideálem ženské krásy, obdivovaly jsme ji, milovaly, ale naše snaha podobat se jí byla marná. Paní profesorka byla prostě jedinečná, nenapodobitelná a takovou i zůstala.
Na setkání po 55 letech, které uplynuly od naší maturity, jsme s údivem sledovaly líčení spolužaček, které paní profesorku Komárkovou potkávají v šumperských ulicích. Svojí vzpřímenou a svižnou chůzí prý úspěšně konkuruje nejen nám, 73letým bývalým žákyním, ale i 55letým dámám. Je stále půvabná a především obdivuhodná svojí úžasnou pamětí! Bez problému si vybavuje dívčí jména studentek, které učila před téměř 60 lety, dokonce i to, odkud do školy dojížděly či která z nich měla talent pro řešení matematických úloh. Taková je paní profesorka Zora Komárková dnes, vzdor skutečnosti, že 10. srpna oslavila 100 let svého věku. S dojetím, obdivem a úctou jí k tomuto významnému jubileu srdečně blahopřejeme! Nejen za moji třídu 4. A, ale za vás všechny, které na paní profesorku jistě rády vzpomínáte.
Paní profesorka Komárková ve spodní řadě, 3. zleva