Mezinárodní konference onkologického ošetřovatelství
Konferenci onkologického ošetřovatelství pořádá Mezinárodní společnost sester v onkologické péči (ISNCC). Letošním tématem bylo „Posilování leadershipu, jednoty a soucitu v onkologické péči“. Sešlo se téměř 400 delegátů ze 40 zemí světa.
Během čtyř dnů byla v rámci 152 přednášek a 153 vystavených posterů prezentována témata, jako jsou nádorová onemocnění u všech věkových kategorií, kulturní diverzifikace, symptomatická léčba, kvalita života, paliativní péče, ale také problematika rozvoje leadershipu, vzdělávání, ošetřovatelského výzkumu a péče založené na důkazech.
Publikum zaujalo například sdělení na téma „Alopecie způsobená chemoterapií má obrovský dopad – pojďme jí zabránit“. Firma Paxman (Velká Británie) vyvinula speciální ochlazovací kryt – čepici, která se pečlivě nasazuje na celou oblast hlavy 30 minut před začátkem terapie a zůstává na hlavě během celé infuze a 90 minut po skončení terapie. Aplikací studeného vzduchu se pokožka hlavy ochlazuje přibližně na 15–18 °C, nastává vazokonstrikce, při které dochází ke sníženému prokrvení vlasových váčků během nejvyšších koncentrací chemoterapeutických léků v plasmě. Tím se snižuje biochemická aktivita, jež zabraňuje nežádoucím dopadům léčby na buňky vlasových váčků. Ze studií vyplývá, že typ a dávka chemoterapie není signifikantní, ale čím delší infuzní doba, tím lepší jsou výsledky v prevenci ztráty vlasů při ochlazování vlasové části hlavy. Britská studie ukázala 89% úspěšnost u pacientů s nádorem prsu, kdy pouze 11 % nemocných zaznamenalo významnou ztrátu vlasů vyžadující paruku. Observační studie provedená v Holandsku zaznamenala 48% úspěšnost u celkového počtu 1411 pacientů s různým onkologickým onemocněním. Přístroj se v současné době používá ve 32 zemích světa (u nás zatím ne), nejvíce v Holandsku, kde s ním pracuje asi 80 % onkologických pracovišť.
Národní onkologický institut (NCI) a ISNCC nabídly zajímavý workshop na téma „Podpora onkologické ošetřovatelské komunity v zemích s nízkými a středními příjmy prostřednictvím vzdělávání: vytváření výzvy k činům”. Pracovní skupina vyvinula návrh s doporučením pro 1) ministerstva zdravotnictví, 2) ministerstva školství a školy vzdělávající zdravotnický personál, 3) pro organizace zabývající se vývojem onkologického kurikula a vzdělávacích programů a 4) pro sesterské profesní organizace. Workshop, jehož cílem bylo získat kriticky objektivní zpětnou vazbu a názory přítomných účastníků, zaujal především svým konceptem, který zahrnoval 20minutové úvodní představení návrhu všech doporučení s následnou individuální diskusí u kulatých stolů (8 náhodně seskupených delegátů z různých zemí). Diskusi zakončila prezentace komentářů k tématu.
9. kongres Evropské onkologické společnosti sester
Dvoudenní konference se zúčastnilo na 400 delegátů. Z řady zajímavých prezentací lze uvést například téma reintegrace a rehabilitace po onkologické léčbě, vzrůstající komplexnost péče v ambulantní sféře, složitost péče u vzácných nádorů, životní styl po léčbě z dlouhodobé perspektivy či komplementární a alternativní terapie. Z workshopů zaujala především témata: zahrnutí zátěže zdravotnického personálu do preventivního monitorování, zvládání následků vlivu onkologické léčby na pohlavní život nebo jak postupovat na evropské úrovni při prosazování uznání onkologické profese jako specializace.
EONS vůbec poprvé uvedla přednáškový blok nazvaný „Nový onkologický výzkum“. Jednalo se o dvě vybrané práce sester-novicek v onkologickém výzkumu. Jde o novou kategorii ocenění s cílem podpořit začínající výzkumníky v ošetřovatelství. V tomto prvním ročníku bylo přihlášeno 40 prací. První prezentovaná práce pocházela z Holandska a zabývala se poradenstvím v problematice zachování plodnosti žen s nádorem prsu. Druhá práce od tureckých autorů se zabývala tématem syndromu vyhoření u onkologických sester v Turecku.
Katarina Lokarová ze Slovinska referovala o úspěšném prosazení onkologického ošetřovatelství jako samostatné specializace v rámci Slovinského národního onkologického program. Přítomní ocenili, že tato náročná práce, která zahrnovala i nutnost legislativních úprav, zabrala multidisciplinárnímu týmu pouhých 14 měsíců. Zde máme nejen vzor, ale jistě i mentory.
Další zajímavou prezentací bylo téma o průkazné efektivnosti a přínosu samostatné práce klinické sestry-specialistky (sestra s pokročilou pravomocí) na Urologické klinice King’s College (NHS Foundation Trust) v Londýně (pracují zde pouze sestry). Urologická sestra-specialista (v tomto případě šlo o muže) zde vyšetřuje (případně včetně biopsie) pacienty, podle potřeby indikuje další diagnostické vyšetření a dle nálezu navrhuje léčbu. V nutných případech, například z důvodu podezření na onkologické onemocnění, pacienty referuje dále. Na zmíněné klinice pacienty vyšetří většinou týž den, ale nejdéle do 5 pracovních dnů od doporučení (celkové snížení doby čekání o 63 %). Může tak dojít k úspoře 30 liber na pacienta, protože vyšetření neprovádí lékař, ale klinická sestra-specialistka.
Obě dvě konference byly dobrou příležitostí k networkingu, navazování nových pracovních kontaktů i upevnění dlouhodobých osobních a profesních přátelství.
O autorovi| Mgr. Iveta Nohavová, onkologická sekce České asociace sester