Kdo to zažil, dobře ví, jak může zlomená ruka či přetrhané vazy v kolenou během okamžiku zničit rodinnou dovolenou. A co víc… pravděpodobně vás „vyřadí z provozu“ minimálně na dobrých pár týdnů. Jaká zranění patří na lyžích a snowboardu k těm nejčastějším?
Zlomeniny
Nejčastěji se horská služba na svahu setká se zlomeninami končetin. Zejména pak rukou. Máme totiž tendenci se rukama během pádu chránit. Toto zranění je typické hlavně u snowboardistů, kteří si vlivem pádu lámou zápěstí.
Pro lyžaře jsou naopak obvyklé zlomeniny dolních končetin. Ty velmi často souvisí se špatně seřízenými lyžemi. Pokud se lyže při pádu nevypnou nebo se naopak vypnou příliš brzy, hrozí dokonce několikanásobná či komplikovaná zlomenina.
Spolehlivě zlomeninu odhalí až rentgen, některé příznaky vám ale mohou napovědět ještě dřív. Jaké to jsou?
- Viditelně zdeformované místo poranění
- Změněná hybnost postižené části těla
- Modřina v místě poranění
- Spontánní či tlaková bolest
- Bolest při poklepu
Přetrhané kolenní vazy
Společně se zlomeninami jsou zpřetrhané kolenní vazy nejčastějším zraněním nejen na českých i sjezdovkách. Hlavně u lyžařů bývají kolena velmi namáhaná, a právě jejich přetěžování přetrhaným vazům často předchází. Toto zranění je typické zejména pro pokročilejší lyžaře, kteří se po roční pauze odmítají „rozjezdit“ a místo toho chtějí rovnou předvést maximální výkon.
Příznaky přetrhaných vazů:
- Bolestivost na straně poškozeného vazu ihned po úrazu
- Zvětšující se bolest při napnutí končetiny
- Viklavost bérce do strany
- Otok v místě poškození
- Krevní výron
Úrazy hlavy
Méně časté ale zato vážnější bývají úrazy hlavy a v jejich souvislosti také poranění mozku. Lyžařská helma v případě pádu či srážky s jiným lyžařem sice náraz tlumí, otřesům, zhmoždění či dokonce vážnému difúznímu axonálnímu poškození však s jistotou zabránit nemůže. Nebezpečí poranění ještě stoupá, pokud helma na hlavně špatně sedí nebo pokud ji lyžař vůbec nemá.
Otřes mozku
Jedná se o nejlehčí a zároveň nejčastější poranění mozku, které vlivem pádu nastává. Na rozdíl od těžších poranění nemá otřes mozku časté trvalé následky. Asi u poloviny nemocných se však objevuje takzvaný postkomoční syndrom, který se projevuje bolestí hlavy, sníženou schopností soustředění, závratí a únavou. Všechny tyto příznaky ale téměř vždy odezní, a to během několika dní, maximálně během několika měsíců. Při podezření na otřes mozku je vždy nutné vyhledat lékaře, aby se zamezilo zhoršení stavu.
A jaké příznaky otřes mozku provází?
- Ztráta vědomí kratší 15 minut, která může ale nemusí nastat
- Bolest hlavy
- Porucha vidění
- Závratě a nevolnost
- Zvonění v uších
- Zmatenost
- Nesoustředěnost
- Amnézie
Zhmoždění mozku
Za podstatně závažnější poranění mozku se považuje jeho zhmoždění, které se vyskytuje u těžších poranění hlavy. V tomto případě dojde ke smrti neuronů v určité části mozku. Následky tohoto poranění bývají časté a trvalé.
Difúzní axonální poškození
Je velmi závažné poranění mozku, jehož následkem obvykle bývá trvalé poškození. Při tomto typu zranění dochází vlivem srážky či pádu k přerušení nervových vláken a mozkových cév. Takřka vždy nastává okamžité bezvědomí, které může přetrvávat velmi dlouhou dobu, někdy natrvalo.
A jaké příznaky ukazují na těžší zranění mozku?
- Ztráta vědomí
- Nesrozumitelná řeč
- Poruchy hybnosti a koordinace
- Poruchy vidění/slyšení/cítění
- Čirá nebo zkrvavená tekutina vytékající z nosu či uší
- Silná bolest hlavy
- Zvracení
- Nesymetrie očních panenek
- Modřina v obličeji
- Otékající rána
Poranění páteře a míchy
S poraněním páteře je především spojeno riziko poranění míchy, které velmi často doprovází úrazy hlavy a hrudníku. K poškození vazivových spojení páteře, meziobratlových plotének či struktury obratlů dochází nejčastěji v oblasti krční a na přelomu hrudní a bederní páteře. Poraněná mícha zas bývá následkem luxace obratlů či jejich zlomení. Na lyžích je poranění páteře nejčastěji způsobeno srážkou se stromem či jiným lyžařem. Částečně se mu dá předejít páteřním chráničem.
Příznaky poranění míchy jsou:
- Porucha hybnosti či citlivosti částí těla
- Bolesti zad a krku
- Mravenčení v končetinách
- Neschopnost udržet moč a stolici
- Bezvědomí
- Zástava dechu a tepu
Jak úrazům na sjezdovce předejít?
Je důležité zmínit, že na svahu neexistuje žádná záruka stoprocentního bezpečí. Nehody se stávají výhradně z nenadání, častokrát cizím zaviněním, které nemůžete nijak ovlivnit. Dodržováním následujících doporučení se však pravděpodobnost vážného zranění a trvalých následků výrazně snižuje:
- Na svahu se nepohybujte sám, ale alespoň ve dvojici.
- Nepřeceňujte svou fyzickou kondici a cvičte alespoň několik týdnů před odjezdem na hory.
- Než vyrazíte na svah, rozcvičte se! Nerozehřáté a neprotažené svaly, šlachy a vazy jsou náchylnější ke zranění.
- Používejte ochranné pomůcky, hlavně helmu, a to i v případě, že jste skutečně dobrý lyžař.
- Před každou sezónou si nechte zkontrolovat vybavení.
- Pokud si na lyžích nejste jistí, nestyďte se požádat o pomoc lyžařského instruktora.
- Pokud začnete pociťovat únavu, bolest kloubů či svalů, přestaňte sportovat. Únava bývá zpravidla varováním, které úrazu v mnoha případech předchází.
- Nepodceňujte počasí – jak oblečením, tak stylem jízdy. Než vyrazíte do skiareálu, pomocí webkamer zkontrolujte, jaké ve vámi vybrané oblasti panují podmínka.