Citelný nedostatek stomatologů se začíná projevovat v některých regionech. Podle profesní komory chybí zubařský dorost.
Vysoké školy totiž nevychovávají dostatek stomatogů. Zájem ze strany studentů by přitom byl značný, fakulty ale přijímají pouze omezený počet uchazečů.
Střední Čechy - Otálet by neměl ten, kdo plánuje náročnější zubařský zákrok. Za nějaký čas by mohl mít smůlu.
Nyní se sice čeká na ošetření několik měsíců, brzy ale bude hůř. Pokud se nic nezmění, hrozí do deseti let zhroucení systému zubařské péče v Česku.
Už za pět let ale bude nedostatek zubních lékařů kritický. Vzhledem k věku současných dentistů zůstanou v té době některé obvody neobsazené.
Po každém ze zubařů, kteří odejdou do důchodu, zbude 1500 až 2000 pacientů. Ti si nového doktora najdou jen s obtížemi.
Už dnes řada ordinací nové zájemce neregistruje. Mají plno, péči o více pacientů nezvládnou.
Počty zubních lékařů v Česku se stále snižují. „Už dlouho upozorňujeme, že z lékařských fakult vychází málo absolventů,“připomíná prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek.
„Ročně odejde ze zubařské praxe 200 stomatologů a přichází jich pouze polovina,“nabízí republikové srovnání stomatolog z Kralup nad Vltavou Jaroslav Černušák.
„Loni to bylo 118 absolventů - ne všichni tu ale zůstali; někteří se vrátili domů na Slovensko,“přináší Pekárek konkrétní údaje.
Ministerstvo školství sice tvrdí, že z pěti lékařských fakult v republice odešlo loni do praxe 140 stomatologů - ani toto číslo ale není signálem, že by se blýskalo na lepší časy.
V sedmdesátých letech opouštěly fakulty pětkrát vyšší počty absolventů. A to se tehdy ještě mnohem více „trhalo“než dnes, zatímco nyní převažuje snaha zuby léčit.
To je pochopitelně časově náročnější. Více času než dřív zabere také péče o nejmladší, a vzhledem ke stárnutí populace také o nejstarší pacienty.
O studium stomatologie by přitom byl veliký zájem. Kapacity jsou ale omezené.
„Studium je poměrně drahé a fakulty nemohou větší počty studentů přijmout,“vysvětlil zubní lékař z Uhlířských Janovic a funkcionář profesní komory Leoš Šedo.
„Už od třetího ročníku probíhá výuka na pacientech - a pro větší počet studentů chybí zázemí,“objasnil Pekárek.
Nevidí prý ale jinou cestu než tlačit ministerstva zdravotnictví a školství k prosazení změny.
„Počty přijatých studentů si určuje ta která škola,“upozorňuje ale Ondřej Gabriel z ministerstva školství.
Připouští však, že ministerstvo má určité páky: „Má ve svých rukách finanční stimul, tzv. koeficient ekonomické náročnosti, podle něhož se vypočítává, kolik škola na studenta dostane peněz.“
Nejméně do pěti let, kdy opustí fakulty poslední z již přijatých studentů, se ale poměry nezlepší.
Pacienty s bolavými zuby tedy čekají těžké chvíle. „My na to upozorňujeme už mnoho let,“tvrdí prezident stomatologické komory Pekárek.
Nikdo ale zatím nereagoval. Už před čtyřmi roky prý psal všem poslancům a senátorům, ale nepřineslo to žádnou odezvu.
Vážnost problému si nicméně mnohde začaly uvědomovat radnice. Třeba v Rožmitále pod Třemšínem.
Ze tří tamějších stomatologických ordinací tam fungují dvě. Lidé jsou nuceni jezdit do Příbrami, Březnice, řada ale až do Prahy či Plzně.
Radnice ví, že dva zubaři městu nestačí. Nedávno proto zastupitelé schválili úvěr na nákup vybavení stomatologické ordinace.
Na místo zubaře, který by měl ordinovat v městském zdravotnickém zařízení, vyhlásí krajský úřad výběrové řízení.
Střední Čechy
REAKCE ČTENÁŘŮ:
Jiří Antonín Votýpka, Praha
Nebylo by jistým řešením větší množství středoškolsky vzdělaných dentistů s praxí a vzrozenou, či získanou šikovností? Sám jsem „Střední zdravotnický pracovník“ a má celoživostní zkušenost říká, že pokud laboratorní práci dělá zkušený, odpovědný a šikovný středoškolák, je to vždy lepší pokud se týká výsledku než, když totéž zkouší jeho nadřízený. Jistě jsou i vyjímky. Jistě jsou jen práce, které může dělat jen lékař. Nebyla by cesta i ve větším uplatnění dentistů - nelékařů?